Někteří členové vládní rady pro vědu v ní zasedají už potřetí, někteří vlastně nezastupovali žádného klíčového vědeckého hráče a v jednom případě sehrál roli i konflikt zájmů. Tak vysvětloval Pavel Bělobrádek pro Ekonom, jak vybíral, koho odvolat. "Parametrů byla celá řada. A zase jsem nechtěl vyhodit všechny," podotýká Bělobrádek.

Ve vládní radě pro vědu končí celkem osm lidí: exministryně školství Miroslava Kopicová, Karel Aim a Karel Oliva z Akademie věd, profesor Rudolf Haňka z univerzity v Cambridge, chirurg Miroslav Ryska z Univerzity Karlovy, psychiatr Cyril Höschl, šéf firmy Honeywell Jaroslav Doležal a majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík.

U profesora Höschla vadilo, že působí zároveň v předsednictvu Grantové agentury ČR, která rozděluje peníze badatelům. "A zároveň by měl rozhodovat o celkovém rozpočtu na vědu?" podivuje se Bělobrádek. Vládní rada pro vědu má totiž "pod palcem" 26 miliard, které tečou do výzkumu ze státního rozpočtu.

Prý na vlastní žádost končí cambridgeský profesor Rudolf Haňka. "Jednak působil jako hlavní vědecký poradce bývalého premiéra Nečase, jednak byl poslední dobou trochu nemocný a sám chtěl skončit," vysvětluje vicepremiér.

Kdo odvolané členy rady nahradí? "Některá jména máme vytipovaná. Další jsou nám nabízena. Ale zatím o nich nechci spekulovat," říká Bělobrádek. Rada podle něj musí být především funkční a reprezentativní. Do hry se zřejmě dostanou resortní výzkumné ústavy – podle Bělobrádka by mohly mít jednoho zástupce. S tím, že by svého zástupce získala i nová vědecká centra budovaná za evropské peníze, se zatím nepočítá.

Nezvýší se ani počet průmyslníků v radě. "Jejich stávající zastoupení není úplně malé," podotýká vicepremiér. A zdůrazňuje, že by měl mít slovo i základní výzkum. "Někdy třicet let bádáte a až potom se dostanete k praktické aplikaci, jako to bylo v případě profesora Holého. Ale spolupráce mezi vědci a průmyslníky by měla být intenzivnější, což je jedna z naších priorit," říká Bělobrádek.

V sedmnáctičlenné radě po středečním zemětřesení zůstali vedle Bělobrádka Jiří Málek, Jiří Cienciala, Zdeněk Havlas, Stanislava Hronová, Tomáš Jungwirth, Vladimír Mařík a Ivo Vondrák. Jedno místo zůstalo neobsazené už z dřívějška, po rezignaci nynějšího předsedy ODS Petra Fialy. Plný počet členů má mít rada v srpnu. Další dvě změny ji však čekají už v následujícím roce. Dvěma stávajícím členům bude končit funkční období.

Vládní rada dohlíží na 26 miliard, které dává stát na vědu. Podílela se také na vytvoření takzvaného „kafemlejnku“, tedy systému, který rozděluje peníze určené na chod vědeckých institucí. V současné době musí rada vyřešit zásadní úkol – zajistit dostatek peněz na financování velkých vědeckých center postavených za evropské peníze a zároveň neodstřihnout od veřejných peněz stávající výzkumné laboratoře.

Související