Velkoformátová fotografie hotelu v Abú Dhabi je na okně newyorského New Museum nainstalovaná tak rafinovaně, že by si návštěvník mohl toto muzeum splést s vyumělkovaným stánkem luxusu v turistické destinaci.

Ve skutečnosti jde o dílo mezinárodní umělecké skupiny GCC založené před rokem v Dubaji, které představuje ironické entré přehlídky nazvané Here and Elsewhere (Tady a jinde) o současném blízkovýchodním a severoafrickém umění.

Autory spjaté s územím Egypta, Iráku, Jordánska či Kuvajtu, ale také Libanonu, Maroka nebo Saúdské Arábie prý muzeum vybralo tak, aby reflektovalo současné proudy v tvorbě arabského světa.

Kurátoři tvrdí, že se chtěli vyhnout stereotypnímu a jednolitému vidění umění z tohoto teritoria, a proto vybírali osobité tvůrce a díla založená na silných příbězích.

Podle kritika Hollanda Cottera, jenž výstavu zhodnotil pro deník New York Times, je výstava pro návštěvníky západních výstavních institucí jednou z mála příležitostí, kde se mohou cítit jako globální občané.

Týdeník The Economist dodává, že pořadatelé oslovili 800 umělců, aby se vyhnuli kritice, kterou před osmi lety za nekompletní pohled na blízkovýchodní scénu sklidilo newyorské Museum of Modern Art.

Současná přehlídka v New Museum díky tomuto širokému záběru zaplňuje všech pět podlaží galerie.

ČEŠI V NEW MUSEUM

New Museum usiluje o představení uměleckých proudů území mimo Spojené státy souhrnnými přehlídkami. V roce 2011 uspořádalo výstavu Ostalgia, na které byli zastoupení i čeští umělci. Vystavovali tu konceptualista Jiří Kovanda, představitelka art brut Anna Zemánková a ruský malíř žijící v Praze Viktor Pivovarov.

Umělecký ředitel muzea a kurátor výstavy Massimiliano Gioni se tentokrát zaměřil na reportážní přístup napříč různými médii. Autoři pracují s videem, malbou, kresbou, fotografií, nalezenými objekty či kombinovanou technikou.

Libanonská umělkyně Lamia Joreigeová se v New Yorku představuje sérií videí, na kterých přeživší libanonské občanské války popisují předmět, jež je pro ně spjatý s tímto temným obdobím. Řidičský průkaz otce, svíčka či balení baterií do přenosného rádia, umístěné v galerii jako artefakty, mají vypovídat o každodenní realitě Libanonu sedmdesátých a osmdesátých let.

Paměť sama je diktátorem, myslí si zase irácký fotograf Jaman Penjweny, autor projektu Saddam is Here (Saddám je tady). Více než dva roky žádal obyčejné lidi, aby pro něj pózovali s portrétem diktátora před obličejem.

Na snímcích lékařů, řezníků a dalších běžných lidí chtěl ilustrovat, že vzpomínky na diktátora přetrvávají i po jeho smrti.

Palestinec Khaled Jarrar se měl spolu s několika umělci účastnit vernisáže, izraelské úřady mu ale na poslední chvíli nedovolily překročit hranice.

Jarrarovi bude věnována též samostatná výstava v newyorském Whitebox Art Center. Na výstavě Here and Elsewhere se promítá jeho film Infiltrators (Narušitelé) z roku 2012 o ilegálním překračování hranice při Západním břehu Jordánu.

Mezi zástupce tradičních médií na přehlídce patří třeba syrská sochařka Simone Fattalová, která vystavuje terakotové objekty, dále egyptská malířka Anna Boghiguianová s gestickými portréty Nefertiti či Íránec Rokni Haerizadeh.

Ten na základě scén z YouTube vytváří fantaskní obrazy demonstrací v Evropě, Spojených státech i na Blízkém východě.