Recenze: Poustevník Thoreau radí, jak být sám sebou a nestát se "ovčanem"

V přelomových chvílích ho osud podržel. Když se americký spisovatel Henry David Thoreau toužil schovat před světem u jezera Walden, zapůjčil mu pozemek za rodnou obcí jeho dobroděj Emerson.

Když odmítl zaplatit daň z hlavy, vypsanou kvůli vyzbrojování pro válku s Mexikem v letech 1848 a 1849, strávil ve vazbě jedinou legrační noc, neboť dluh za něj uhradila tetička.

Historii ale nezajímají okolnosti pohnutek, nýbrž výsledek. A z něj vyplývá, že nejváženější literární poustevník Ameriky nadchl svou přirozenou autoritou v otázce práv jedince široké spektrum pokračovatelů, od příznivců tichého nenásilí přes aktivisty občanských hnutí až po profesionální obhájce pozitivní diskriminace.

Nemalou zásluhu na tom má šestice textů ze svazku Občanská neposlušnost a jiné eseje, vydaná nyní česky v dosud nejrozsáhlejším uspořádání a shrnující Thoreauovy názory na správu věcí veřejných, jeho účtování s mladou americkou demokracií, s otrokářstvím i utopiemi gründerského kapitalismu.