Neexistuje opera, která by tak oplývala nezapomenutelnými melodiemi jako Figarova svatba, jež se v novém nastudování z newyorské Metropolitní opery v sobotu přenášela také do českých kin. Nebýt Mozartovy geniality, příběh nekonečných intrik a pravdě nepodobných záměn takřka všech postav by se – při vší úctě k libretistovi Lorenzovi da Pontemu – místy vlekl. Nebylo by to na operních jevištích prvně.

Na tom, že nové nastudování letí a bláznivý den je napínavý od předehry až po happy end s dvojitou svatbou, má hlavní podíl britský režisér Richard Eyre. Stejně jako ve svých předchozích režiích přímých přenosů (Carmen či Werther) se i tentokrát zcela svěřil duchu hudby. Ani v časovém posunu do Sevilly dvacátého století nebylo díky souznění se scénografem a kostýmním výtvarníkem Robem Howellem nic rušivého. I čača, náznakově zatančená Figarem a Zuzankou, mozartovské hybnosti slušela.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.