Koncertní budovu v Paříži pokřtil prezident. Architekt Nouvel slavnost bojkotoval

Po bok muzea Centre Pompidou či knihovny Bibliotheque Nationale se chce zařadit nový koncertní sál Philharmonie de Paris, který se ve středu odpoledne otevřel v Paříži. Jak informovala agentura AFP, slavnostně ho přišel pokřtít sám prezident François Hollande.

Budovu jako by do poslední chvíle provázely nesnáze. Stavěla se sedm let a nakonec stála 386 milionů eur, tedy trojnásobek původních odhadů. Ve středu navíc architekt budovy Jean Nouvel v článku pro deník Le Monde napsal, že se sál otevírá předčasně, ve skutečnosti prý potřebuje ještě několik měsíců dodělávat a testovat. Nouvel se proto odmítl slavnostního zahájení zúčastnit. „Architektura padla za oběť rychlé práci, důraz na detail byl sabotován,“ napsal.

Také ředitel Paris Orchestra Bruno Hamard varuje návštěvníky, aby akustiku sálu nesoudili dle prvního koncertu. „Pravděpodobně to dopadne velmi dobře, ale skutečné výsledky se dostaví až po čase,“ řekl. A provozovatel Philharmonie de Paris, jímž je státem zřizovaná organizace, se bude muset vypořádat i s výpadkem financí. Oproti původním plánům totiž pařížská radnice v zimě oznámila, že svůj příspěvek na provoz budovy sníží o 3 miliony eur ročně. Letos by tak Philharmonie de Paris měla hospodařit s rozpočtem okolo 30 milionů eur.

Hala stojí na severovýchodě Paříže poblíž Parc de la Villette, tedy v parku nedaleko Pařížské konzervatoře a uvnitř komplexu zvaného Cité de la Musique. Nachází se v 19. pařížském okrsku neboli dostatečně blízko, aby přilákala i mladé Francouze žijící na předměstí a na okraji města. Z toho důvodu se vstupenky do Philharmonie de Paris budou prodávat levněji než na koncerty konané v centru města, ty nejlevnější mají stát jen 10 eur. Provozovatelé tím reagují na průzkumy, z nichž vyplývá, že koncerty klasické hudby v Paříži navštěvují převážně lidé ve věku okolo 60 let.

Nová budova to má změnit a na klasickou hudbu přitáhnout i mladší publikum. Zvlášť členové tělesa Orchestre de Paris, které zde bude sídlit, se ale obávají, aby vzdálenost budovy od centra neodradila dosavadní abonenty koncertů tělesa. „Zpočátku bude těžké přesvědčit lidi, aby se za koncertem vypravili až na kraj Paříže,“ přiznal Paavo Jarvi, hudební ředitel Orchestre de Paris. Ten však halu označuje za úžasnou a její lokaci za „jedinečnou příležitost“, jak ke klasické hudbě přivést mladé publikum.

Aby se tak stalo, v budově se budou konat i koncerty jazzu, etnické hudby či hiphopu. Primárně má ale sloužit klasické hudbě. Kromě Orchestre de Paris se tu nastálo usídlí také přední světový soubor zaměřený na současnou hudbu Ensemble Intercontemporain, jejž kdysi založil Pierre Boulez. Právě ten od osmdesátých let jako první volal po tom, aby se v Paříži postavil nový hudební sál. Dále mají ve Philharmonie de Paris pravidelně účinkovat další dva symfonické orchestry a soubor Les Arts Florissants. Hned v lednu v hale vystoupí také první významný host – renomovaný čínský pianista Lang Lang.

Paříž má novou koncertní budovu, její architekt Nouvel se jí zřekl

Dalších 6
fotografií

Klasické hudbě je přizpůsobena i akustika sálu se zakřivenými balkony a 2400 místy na sezení, přestože z prostoru lze židle odstranit. Pak se do Philharmonie de Paris na stání vejde 3600 diváků. „Paříž už potřebovala větší sál pro klasickou hudbu.“ konstatoval ředitel Pařížské opery Stephane Lissner.

Doposud byl předním pařížským sálem pro klasické koncerty státem spravovaný Salle Pleyel, postavený roku 1927 v pařížském 8. okrsku. Právě zde doposud sídlil Orchestre de Paris, který se nyní stěhuje do nové budovy. Aby si oba sály nekonkurovaly, Salle Pleyel od klasické hudby zcela upustí a zaměří se převážně na pop a klubovou muziku. Proti tomuto rozhodnutí se v Paříži zvedla vlna protestů, petici za zachování programu Salle Pleyel podepsalo přes 11 tisíc lidí.

Ve městě jinak ve 20. století vznikla už pouze L’Opéra Bastille, postavená v roce 1989. Ta ale zejména v prvních letech čelila stížnostem hudebníků na špatnou akustiku.

Aby podobným stížnostem předešla Philharmonie de Paris, svěřila akustické řešení interiéru světovým odborníků, mezi nimiž jsou hlavně Japonec Yasuhisa Toyota a novozélandský rodák Harold Marshall. Ti ve spolupráci s architektem Nouvelem dospěli k modelu, kdy je pódium obklopené židlemi podobně jako například v sále Berlínské filharmonie. Díky tomu je i nejvzdálenější místo v celé hale pouze 32 metrů vzdušnou čarou od dirigenta. V sálu Salle Pleyel byla tato vzdálenost 47 metrů.

Součástí Philharmonie de Paris je šest zkušeben, deset nahrávacích studií, kavárna, restaurace, bar, prostor pro vzdělávací workshop a také pro výstavy. V březnu se tu například otevře velká expozice věnovaná hudebníkovi Davidovi Bowiemu, která od své vernisáže ve Viktoriině a Albertově muzeu v Londýně objela několik evropských metropolí. Návštěvníci Philharmonie de Paris také mohou vystoupat až na střechu budovy, odkud je výhled na celý park v sousedství.

„Chceme změnit to, jak občané přemýšlí o hudbě,“ tvrdí Marie-Hélène Serrová, šéfka vzdělávacích programů Philharmonie de Paris. Ta by prý měla fungovat třeba tak, že si lidé ve volné chvilce přijdou poslechnout dopolední zkoušku orchestru, v restauraci se naobědvají a odpoledne zajdou na workshop či přednášku.