Vybrané kybernetické útoky iniciované vládami
Duben 2007
V průběhu sporů mezi Estonskem a Ruskem ohledně odstranění sochy sovětského vojáka z centra Tallinnu byly napadeny stránky estonské vlády, bank a médií. Podle estonských úřadů útoky nařídil Kreml.
Říjen 2007
Čínské ministerstvo vnitra informovalo, že vnitřní servery klíčových institucí byly opakovaně napadány hackery, z nichž většina pocházela z Tchaj-wanu a ze Spojených států.
Srpen 2008
Hackeři napadali stránky gruzínské vlády i tamních médií. Zřejmě se jednalo o akci koordinovanou ruskou armádou, která v té době s Gruzínci válčila.
Leden 2009
Hackeři napadli společnost Google, Adobe a Yahoo!. Podle americké ambasády v Pekingu za útoky stál vysoký představitel politbyra čínské komunistické strany, Čína taková tvrzení označuje za americkou konspiraci.
Září 2010
Kybernetický červ Stuxnet zničil až 1000 centrifug v íránském zařízení na obohacování uranu a podle informací magazínu Business Insider vrátil íránský jaderný program zpět o dva roky. Za útokem zřejmě stály Izrael a USA.
Říjen 2014
FBI upozorňuje na hackerské útoky organizované čínskou vládou, jejichž cílem měla být krádež informací amerických vládních agentur a soukromých společností. Čína obvinění odmítla. K útokům došlo i v dalších letech a loni USA vydaly zatykače na pět čínských vojáků, kteří za ně mají být odpovědní.
Listopad 2014
Hackery byla napadena společnost Sony krátce před plánovaným uvedením filmu o severokorejském vůdci Interview v amerických kinech. USA oznámily, že za útoky stojí Severní Korea.
Souboje ve virtuálním prostoru se z prostého kradení dat stávají stále více skutečnou válkou, kde mohou být mrtví a zranění. A přímo či nepřímo se do ní zapojují jednotlivé státy, od Číny přes Rusko, Izrael až po USA a jejich evropské spojence v NATO.
Možnost obrany i útoku v kyberprostoru proto chce mít i Česká republika. Už v pondělí by měla vláda projednat novou strategii kybernetické bezpečnosti pro léta 2015-2020 a pod ministerstvem obrany vzniká jednotka, která má mít možnost zaútočit na nepřítele v kybernetickém prostoru.
I my můžeme být frontovou zemí
"Česká republika zatím není ,frontovou zemí', ale to se může snadno změnit," říká Radek Holý, mluvčí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ), který má v Česku na starosti koordinaci kybernetické bezpečnosti. Naše země totiž zatím nezažila útoky, které by byly vedeny cizím státem nebo skupinou, která je na nějakou zahraniční mocnost napojena.
Stačí ovšem ostřejší vyjádření nějakého politika, symbolické politické gesto či zapojení do spojenecké koalice, a vše se může změnit. Například když bude některá země chtít získat firemní tajemství českých společností.
Jako když v estonském Tallinnu chtěli přemístit bronzový pomník sovětským vojákům. Země se pak stala terčem útoků počítačových pirátů, hackerů - napadli vládní webové stránky, servery tamních novin a také počítače estonských bank. To, jak byl útok rozsáhlý a dobře plánovaný, naznačuje, že za ním zřejmě bylo Rusko.
V roce 2013 zase byly jihokorejské banky a televize YTN napadeny útočníky ze Severní Koreje. Severní Korea stála podle údajů americké vlády i za loňským útokem na servery společnosti Sony. Důvodem bylo to, že Sony produkovalo film The Interview, který karikuje severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Spojené státy zažily i několik útoků čínských hackerů, kteří se pokusili získat státní a firemní tajemství. Americké úřady prý mají důkazy o tom, že útoky v letech 2006-2014 provedli příslušníci čínské armády, která má v Šanghaji specializovanou jednotku na průnik do cizích počítačů. FBI dokonce vydala zatykač na několik čínských vojáků.
V současnosti se Američané obávají počítačového viru BlackEnergy, který může podle odborníků ovládnout řídicí systémy například v elektrárnách. Vir naprogramovala ruská hackerská skupina známá pod názvem Sandworm.
Nová česká strategie kybernetické bezpečnosti má podobným útokům pomoci zabránit. NBÚ shromažďuje údaje o útocích proti firmám a úřadům důležitým pro chod státu a předává je dál. V podstatě jde o to, aby se firmy i lidé z útoků poučili a spoluprací odborníků se podařilo zabránit dalším.
Nástup na páté bojiště
"Očekáváme, že počet útoků poroste a budou mít vyšší potenciál," říká Holý. V nové strategii se navíc upozorňuje na to, že s počítačovými systémy jsou stále více propojeny další zařízení, nejen počítače. Mobilní telefony, průmyslová zařízení, ale napadnout lze i některá auta a způsobit škody v reálném světě. Podle odborníků bude právě takových útoků přibývat.
V roce 2008 takto hackeři, zřejmě z Ruska, způsobili výbuch ropovodu v Turecku. Ve stejném roce mladý Polák ovládl systém řízení tramvají v Lodži a čtyři vykolejil. A podle loňské zprávy německých úřadů se počítačovým útočníkům podařilo poničit i německou ocelárnu.
I když za použitím takových prostředků jsou většinou jednotlivci nebo vlády nedemokratických zemí, využívá je i "druhá strana". Ničivý kód použitý pro poškození íránského jaderného programu -počítačový vir známý jako Stuxnet - vyvinul zřejmě Izrael a USA.
Podobné možnosti chtějí mít i Češi. O tom, že by také Česká republika měla mít možnost v případě potřeby zaútočit na nepřátelské počítače, mluvil už loni v českém parlamentu šéf NBÚ Dušan Navrátil. Podle NBÚ jde ale o záležitost armády.
Země NATO ostatně budují vlastní kybernetické jednotky a představitelé americké armády mluví veřejně o tom, že kromě tradičních bojišť na zemi, na moři a ve vzduchu a také ve vesmíru vzniklo páté právě v kyberprostoru.
Ministr obrany Martin Stropnický loni Hospodářským novinám řekl, že česká počítačová jednotka začne fungovat od letošního roku, a prohlásil, že hledá cestu, jak ji zaplatit. Nyní vzniká speciální oddělení, zřejmě při vojenské rozvědce, které může potřebným odborníkům zaplatit více než armáda.
Tiskové oddělení ministerstva obrany k tomu uvedlo jen to, že v současnosti vzniká tým, který se bude starat o řízení a koordinaci kybernetické bezpečnosti, a že dokončuje materiál, který určí jeho začlenění a kompetence. Na dotaz Hospodářských novin ohledně počtu jeho členů a dalších podrobností neodpovědělo.
