Vláda schválila národní strategii kybernetické bezpečnosti pro příštích pět let. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dokument například počítá s prohloubením spolupráce státu a soukromého sektoru, při které by se vytvořil systém pro sdílení informací o hrozbách, incidentech a aktuálním ohrožení. Stát a firmy by společně vyvíjely vlastní antivirové a bezpečnostní systémy.

Dokument pro vládu připravil Národní bezpečnostní úřad, pod jehož kompetenci kybernetická bezpečnost patří. Česko by podle strategie mělo být aktivní v mezinárodní spolupráci a ve středoevropském prostoru by mělo působit jako propagátor kybernetické bezpečnosti a dialogu mezi státy regionu.

Stát chce také více podporovat, aby se na technických vysokých školách vyučovaly obory, které budou vychovávat jakési hodné hackery.

Země má dále zajistit ochranu kritické infrastruktury, za kterou se považují výrobní a nevýrobní systémy nebo služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Zlepšit se má také ochrana významných informačních systémů. Dokument podporuje také policii, aby mohla lépe vyšetřovat a postihovat informační kriminalitu.

Materiál, který se hemží výrazy jako DDoS útoky (dochází k přehlcení určité služby), hackativismus (využití hackerů pro politické cíle) či cloudová úložiště (skladování dat na vzdálených serverech), zároveň zdůrazňuje, že budou potřeba nové investice.
 
"Posílit personálně jednotlivá policejní pracoviště informační kriminality. Modernizovat technologické vybavení odborných policejních pracovišť," vyjmenovává spis některé z kroků. "Stále více lidských činností se přesouvá z fyzického prostředí do kyberprostoru. Tento fenomén činí společnost zranitelnější a kybernetická bezpečnost se stává jednou z nejvýznamnějších výzev dnešní doby," říká šéf NBÚ Dušan Navrátil.

Strategie je podle vládních dokumentů spíše obecným materiálem, na který by měl navázat akční plán. Ten teprve hlavní cíle zpřesní a určí plán a odpovědnost za jejich plnění. Vláda by ho měla stihnout projednat do poloviny letošního roku.

"Strategie představuje kvalitativní posun od budování kapacit nezbytných pro zajištění elementární míry kybernetické bezpečnosti směrem k jejímu dalšímu hlubšímu a pokročilejšímu zajišťování," uvedla předkládací zpráva pro kabinet.

Česká policie loni zaznamenala 4348 případů kyberkriminality, což je trojnásobné množství proti roku 2011. Od 1. ledna 2016 by měl začít fungovat tuzemský speciální policejní útvar pro boj proti kybernetické kriminalitě, kterému budou pomáhat zástupci NBÚ. Kyberkriminalita se nejčastěji týká mravnostní trestné činnosti, porušování autorských práv, výhrůžek, vydírání, podvodů, šíření škodlivých virů nebo krádeží identity na sociálních sítích.

Česko zažilo velkou vlnu hackerských útoků před dvěma lety. V březnu 2013 se na několik dní dostaly pod palbu zpravodajské servery, některé banky či mobilní operátoři. "Česká republika, jakožto země využívající ke svému zabezpečení moderní technologie používané i dalšími státy, může sloužit útočníkům jako testovací objekt před samotným útokem na naše spojence či jiné státy s větším strategickým významem," uvádí materiál.
 
Právě před dvěma lety se spekulovalo o tom, že za vlnou DDoS útoků na tuzemské cíle, které nakonec žádné zásadní škody nenapáchaly, mohlo být právě testování.

Od letoška v Česku platí nový zákon, který by měl zefektivnit a zrychlit reakci na kybernetické hrozby, jež by mohly představovat nebezpečí pro zájmy českého státu. Tento zákon byl jedním z hlavních cílů strategie, kterou má nahradit dokument, jejž probere vláda. Norma třeba zavedla pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou při předcházení útokům na informační technologie.