Jsou to sotva dva týdny, co agenti íránského ministerstva zpravodajství přišli do muzea v Teheránu a oznámili řediteli, že ruší autorské čtení básnířky Sepíde Džodejríové. Teprve když chtěli básnířku zatknout, dozvěděli se, že žije v Praze. "Nechápali, proč mi někdo v Íránu pořádá čtení," vypráví HN Džodejríová, která v pražském exilu pobývá druhým rokem.

Právě odsud do perštiny přeložila komiks kreslířky Julie Marohové Život Adele, který vypráví o dvou mladých francouzských lesbách a podle něhož vznikl film předloni odměněný hlavní cenou na festivalu v Cannes. Jenže homosexualita je v Íránu zakázaná, trestaná sty ranami bičem či rovnou smrtí, a stejně jako se v zemi nepromítal film, nesměl vyjít ani komiks. "Věděla jsem, že licenci k vydání bychom od ministerstva kultury a islámské orientace nedostali. Proto jsem hledala exilového nakladatele," vypráví Džodejríová.

Nakonec jej našla v pařížském nakladatelství Naakojaa, kde komiks vyšel vloni v srpnu. A přestože Íránci si jej mohli opatřit digitálně, tehdy ještě Džodejríovou nikdo nepronásledoval. To začalo až nyní, kdy v Íránu vydala sbírku básní nazvanou Et Etc. Íránský tisk, který sama básnířka označuje za fundamentalistický, ji nařkl z podpory homosexuality a státní agentura Raja News, která kampaň odstartovala, se ve svém článku ptala, nač propůjčovat státní muzeum takto zaměřené autorce. "Očekáváme, že to příslušné úřady napraví," napsala agentura.

A úřady to "napravily". Teheránský vydavatel Džodejríové od té doby čelí výhrůžkám, ministerstvu musel vrátit licenci a jeden ze správců muzea byl propuštěn. "Je mi jich moc líto. Mně samotné tady v Praze naštěstí nic nehrozí," říká básnířka. Přestože jedním dechem vzpomíná na rodinného přítele z dětství, opozičního aktivistu a homosexuálního zpěváka Ferejdúna Farrochzáda, jenž byl po podobných výhrůžkách roku 1992 ubodán k smrti v exilu v německém Bonnu.

Džodejríová nepochybuje, že za vraždou stály íránské tajné služby. "Dnes je ale politická situace jiná a Írán se snaží být se Západem zadobře. Proto jsem se obrátila na autorku komiksu Marohovou, aby na kampaň vedenou proti mně upozornila. A už mám z domova zprávy, že fundamentalisti zřejmě na něčí příkaz začínají své články z internetu odstraňovat," líčí básnířka. O jejím případu psal například britský deník Guardian, na podporu Džodejríové minulý týden proběhlo také čtení ve francouzském městě Blois.

Osmatřicetileté básnířky, povídkářky a autorky perských překladů Edgara Allana Poea či Jorgeho Luise Borgese si íránský režim začal všímat roku 2009. Tehdy v prezidentských volbách podpořila opozičního kandidáta Hosejna Músávího a v tisku apelovala na spisovatele, aby udělali totéž. "Když pak volby vyhrál Mahmúd Ahmadínežád, opoziční noviny postupně přestaly vycházet a několik mých přátel se ocitlo v žaláři," líčí Džodejríová.

LITERÁRNÍ ČTENÍ

Večer současné íránské poezie

Účinkují: Sepíde Džodejríová a Jiří Dědeček

19. února, 17 hodin

České centrum Mezinárodního PEN klubu, Praha

Tehdy jí organizace International Cities of Refuge Network nabídla dvouleté stipendium v Itálii, kam Džodejríová uprchla s manželem i jednoletým synem. Předloni se pak přestěhovala do Prahy, kde dnes její muž pracuje v Radio Free Europe. Sama Džodejríová v Česku překládá, stýká se s komunitou místních Íránců a také odsud posílá sloupky do perského exilového časopisu, jenž vychází ve Vancouveru. "Můj pětiletý syn je ale autista a starost o něj mi zabírá většinu času, takže česky jsem se ještě nenaučila," říká. V rozhodování, zda v Praze zůstat, jí prý pomohla i česká literatura. "Do perštiny byl přeložen celý Kafka i Kundera, četla jsem i jednoho Hrabala," vypočítává.

Ve čtvrtek se s Džodejríovou poprvé osobně setkají Češi, až bude spolu s Jiřím Dědečkem v Českém centru Mezinárodního PEN klubu předčítat íránskou poezii. A mezitím Džodejríová dokončuje vlastní, už devátou sbírku básní, kterou prý napsala pod vlivem Prahy. "Chtěla jsem ji vydat letos. Protože v Íránu to asi nepůjde, zveřejním ji zdarma na internetu," dodává.

Související