Především podpořit prodeje knih má jako tradičně Lipský knižní veletrh, který končí tuto neděli. Už před jeho středečním zahájením Svaz německých knihkupectví uvedl, že prodeje knih v Německu loni klesly o 2,1 procenta, v případě tištěných knih ale pokles představoval jen 1,2 procenta. Jednatel svazu Alexander Skipis agentuře DPA sdělil, že hojná účast na veletrhu by mohla prodeje vrátit na čísla z roku 2013. A zřejmě se nemýlil – už v pátek veletrh přivítal 71 tisíc návštěvníků, tedy o tři tisíce víc než za stejnou dobu v předchozím roce.

Prodeje knih v Německu tradičně ovlivňují dva veletrhy – ten větší, který se na podzim odehrává ve Frankfurtu nad Mohanem, a právě jarní veletrh v Lipsku. Na něm ani letos nechyběl český stánek, tentokrát zasvěcený Komenského knize O andělích, poprvé však organizovaný Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Z českých nakladatelství se zúčastnila Academia či Host, autorské pořady na veletrhu měli spisovatelé Pavel Kohout, Jan Němec či Marek Toman, jak na svých stránkách uvedlo ministerstvo kultury.

Čestným hostem veletrhu byl Izrael, který si letos připomíná padesát let od navázání diplomatických styků s Německem. „Kultura staví mosty i tam, kam už diplomacie a politika nemohou,“ uvedla při zahájení německá ministryně kultury Monika Grüttersová. Z izraelských spisovatelů do Lipska přijeli například Amos Oz, Meir Šalev či Chajm Noll. „Je to významné zvlášť v době, kdy hnutí jako Pegida a Legida vykřikují xenofobní slogany a znovu podněcují antisemitisus,“ sdělil v tiskové zprávě ředitel veletrhu Oliver Zille.

Letos se veletrhu zúčastnilo přes 2200 vystavovatelů a opět jej doprovodil čtyřdenní literární festival nazvaný Lipsko čte. Pořadatelé se zvlášť zaměřili především na dětskou literaturu, dle Svazu německých knihkupectví totiž od roku 2005 prodeje dětských knih v Německu stouply o 10 procent. Paralelně s veletrhem ale opět proběhlo také setkání příznivců japonské mangy.

Hlavními hosty veletrhu letos byli sedmaosmdesátiletý Günter Grass, nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová, maďarský literát Péter Esterházy či komiksový kreslíř Reinhard Kleist. Přijel ale též švýcarský spisovatel žijící v Mnichově Clemens Meyer, jehož debut Frühling der Barbaren získal nominace na knižní ceny ve Švýcarsku i v Německu.

Kolínská rodačka Ulla Lenzeová na veletrhu představila prózu Die endlose Stadt o umělkyni, která žije na samých rezidenčních pobytech, a novináři, který ji v Bombaji propůjčí svůj byt. A v Hamburku žijící spisovatel a publicista Matthias Politycki hovořil o své knize Warum wir Marathon laufen und was wir dabei denken, v níž s odkazy na filozofy Nietzscheho či Schillera hovoří o joggování a bězích na dlouhou trať.

Cenu lipského veletrhu pro krásnou literaturu letos poprvé získal básník. Hamburský rodák Jan Wagner ocenění obdržel za svoji sbírku Regentonnenvariationen a podle literární kritičky Meike Fessmannové se díky tomu v Německu možná zvedne zájem o poezii jako takovou. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v reakci na udělení ceny podotkl, že Wagnerova kniha jako by svojí tichostí a introspektivností přímo odporovala hluku a cirkusovému pojetí lipského veletrhu.

Laureátem ceny za literaturu faktu se stal Philipp Ther za knihu mapující dějiny neoliberalismu v Evropě. Cenu za překlad pak obdržela Mirjam Presslerová za to, jak z hebrejštiny do němčiny převedla nejnovější román Amose Oze nazvaný Jidáš.

Poslední významné ocenění, Lipskou knižní cenu evropské shody, obdržel osmapadesátiletý rumunský spisovatel a novinář Mircea Cartarescu za trilogii, která líčí absurdní život v rumunském komunismu. V televizním rozhovoru po udělení ceny Cartarescu prohlásil, že „psaní je způsobem, jak si v totalitním režimu udržet svobodného ducha“. Cartarescu na knihách pracoval patnáct let, poslední díl dokončil ve Stuttgartu, kde byl roku 2007 na rezidenčním uměleckém pobytu. Dnes jsou jeho knihy přeloženy do dvanácti jazyků.