Propojení hudby s politikou je pro nás po čtvrtstoletí relativního klidu poměrně nová věc. Angažmá ruského dirigenta Valerije Gergijeva, který výrazně podporuje politiku Vladimira Putina, v České filharmonii proto vyvolalo polemiku v pátečních Hospodářských novinách. Umělecké instituce, které stály od sametové revoluce tak trochu mimo politické dění, se vlivem stupňujícího se konfliktu na Ukrajině dostávají do situace, v níž se jejich vedení musí rozhodovat, jak se zachová ke konkrétním umělcům.

Spolupráce s dirigentem Gergijevem se nerodila snadno. Na jedné straně vynikající umělec, žádaný od New Yorku po Mnichov, na straně druhé výrazná politická figura, muž, který v médiích nekompromisně obhajuje politiku ruského prezidenta Putina. Pozvat, či nepozvat? Podobné dilema řeší nyní newyorská Metropolitní opera, Londýnský symfonický orchestr a nejvíce asi Mnichovská filharmonie, kde se Gergijev stane šéfdirigentem. Ani Česká filharmonie nežije ve vakuu. Našemu rozhodnutí předcházela řada konzultací se zahraničními kolegy. Z Mnichova, New Yorku i Londýna.

Ze všech názorů, které jsme v těchto diskusích slyšeli, mi utkvěl jeden. S newyorským kolegou jsme hovořili o dopadu, který může mít bojkot Gergijeva, a o důsledcích, které může mít naopak jeho angažování. Sám se nakonec přiklonil k jeho pozvání, které zdůvodnil slovy: „Vždycky je lepší vést dialog, dokud to má ještě smysl.“ Odkazoval tím na výrok dalajlamy, že jedinou cestou, jak vyřešit lidské problémy, je právě dialog. Souhlasím s tím, že není možné zcela oddělit uměleckou osobnost od jejích politických názorů, i když je nevyjadřuje na pódiu. Jsem však také přesvědčen, že Česká filharmonie má zachovávat otevřenou uměleckou platformu.

Ze zahraničních umělců v příští sezoně bude nejvíce spolupracovat se Semjonem Byčkovem, ruským dirigentem židovského původu, který emigroval po drtivém tlaku KGB a stal se americkým občanem. Sólistkou České filharmonie bude také finská sopranistka Karita Mattila, která nedávno odmítla vystoupit s Gergijevem na stejném pódiu.

Domnívám se, že zrušení angažmá Gergijeva by bylo gestem, jistě efektním, které by však jakýkoli pomyslný dialog ukončilo. Ten skutečný rozhovor o jeho politických postojích jsme vedli už v červnu 2014. Valerij Gergijev v něm byl překvapivě otevřený a odhalil dost z osobních kořenů svého vztahu s ruským prezidentem, které sahají hluboko do minulosti. V lednu 2016 chceme v našem dialogu pokračovat. Podobně jako v rozhovorech s Karitou Mattilou nebo Semjonem Byčkovem.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru