Ve věku osmašedesáti let v úterý zemřel majitel nakladatelství Paseka Ladislav Horáček. Nakladatelství to oznámilo na svém facebookovém profilu. Horáček se potýkal s dlouhodobými zdravotními problémy.

Paseku Horáček založil jako jedno z prvních polistopadových nakladatelství v prosinci 1989. Při jeho pojmenování se inspiroval literární postavou nakladatele Josefa Paseky z Krvavého románu výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala. Krvavý román byl také první knihou, kterou Paseka vydala.

"Zatím jsme vydali přes 1500 titulů," řekl Horáček vloni v listopadu Hospodářským novinám. "Všechny ty knihy vymysleli či připravili redaktoři nakladatelství a přátelé z hospod, jimž se dnes ve vysokých kruzích říká pražské kavárny."

"Já myslím, že je to jako realiticon," přirovnával tehdy Horáček své povolání. "Vejdete do herny, vsadíte si na projekt, kterému věříte, ale pak už to není na vás. Můžete jen čekat, jak to dopadne."

Mezi kmenové autory nakladatelství se hned v 90. letech zařadili známí čeští literáti jako spisovatel Petr Šabach nebo básník Pavel Šrut. Za svůj největší úspěch však Horáček považoval Velké dějiny zemí Koruny české, na jejichž vydání nakladatelství potřebovalo přes patnáct let. Dějiny čítají 15 dílů v 19 svazcích a pracovalo na nich 21 historiků.

Horáček také od sestry svého zemřelého přítele nedávno koupil vyhlášené pražské knihkupectví Fišer.

Horáček se narodil v Praze, vystudoval Filozofickou fakultu UK, ale roky se z "kádrových důvodů" živil jako nádražní dělník, topič, knihovník, hutník, plánovač, posléze programový pracovník divadla Gong.

Od roku 1980 byl redaktorem Středočeského nakladatelství, než 9. prosince 1989 založil Paseku. Počátkem 90. let také nechal zrestaurovat nástěnné malby Josefa Váchala v Portmanově domě v Litomyšli a zřídil v něm Museum Josefa Váchala – Portmoneum. V návaznosti na to pak s přáteli rovněž založil litomyšlskou restaurátorskou školu.

Horáček má dvě dcery, Annu, která řídí nakladatelství, a Kamilu, která šéfuje knihkupectví.