Pokud americký Kongres nezablokuje dohodu o íránském jaderném programu a uvolnění sankcí bude pokračovat, chtějí z toho těžit také kulturní instituce.

Televize Euronews uvedla, že německá kancléřka Angela Merkelová s sebou na státní návštěvu Teheránu přiveze orchestr Berlínské státní opery, tedy Staatskapelle Berlin, s dirigentem Danielem Barenboimem.

Koncert by měl pro Íránce značnou symboliku – krátce před revolucí v roce 1979 byly dva koncerty Berlínské filharmonie s dirigentem Herbertem von Karajenem poslední, které v Íránu odehrál západní symfonický orchestr. Podle perské zpravodajské agentury ILNA nyní íránská nadace Rudaki vyjednává s německým velvyslanectvím také o návštěvě přímo Berlínských filharmoniků.

Diplomacii klasickou hudbou chce podle Euronews dělat také rakouský prezident Heinz Fischer, který do Íránu přiletí příští měsíc. Fischer by zde mimo jiné rád zprostředkoval vystoupení Vídeňské filharmonie.

Chystané koncerty tohoto tělesa i Staatskapelle Berlin potvrdil Bahram Džamálí, ředitel odboru hudby na íránském ministerstvu kultury.

S Íránem ale Evropané nejednají jen o hudbě. Už v červnu do Teheránu přiletěl Jean-Luc Martinez, ředitel pařížského Louvru – a předjednal zde smlouvu, kterou v červenci, tedy krátce po podepsání dohody o jaderném programu, uzavřel francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Smlouva zajišťuje Národnímu muzeu v Íránu, že si v září bude moci půjčit tři klasické sochy z Louvru a jednu z Vatikánských muzeí.

Podle časopisu The Art Newspaper se s Íránci chystají jednat také americké instituce. Už v roce 2013 americká vláda zorganizovala návštěvu íránských kurátorů a ředitelů muzeí do Kalifornie, kde žije největší íránská komunita ve Spojených státech. Íránská delegace zde navštívila mimo jiné přední americké muzeum LACMA. Díky tomu může být nyní spolupráce obnovena rychleji.

Podle The Art Newspaperu bude mít Západ největší zájem o zápůjčky z Muzea současného umění v Teheránu. Jeho sbírku před revolucí v roce 1979 budovala královna Farah Pahlaví, třetí manželka íránského šáha, která obdivovala současné umění.

Teherán díky tomu dodnes vlastní cenná díla od Picassa, Rothka, Warhola, Bacona či sochaře Alexandra Caldera – například deník Guardian tuto sbírku před třemi roky označil za nejvýznamnější mimo Spojené státy a Evropu. Íránští cenzoři však díla většinou považovali za pornografická či odporující hodnotám islámu, proto se obrazy až na výjimky nevystavovaly. Íránci je mohli poprvé vidět až roku 2012.

Od té doby si basilejská Fondation Beyeler z Teheránu vypůjčila jedno Calderovo dílo, kdežto londýnská Tate Modern usilovala o zápůjčky Bacona a Rothka. Nyní by se zájem Západu mohl ještě zvýšit.

Související