Účastníci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, jehož 19. ročník proběhne od 27. října do 1. listopadu, budou mít možnost diskutovat s bývalou členkou Pussy Riot Mášou, celým jménem Marijou Aljochinovou.
Ta zažila na vlastní kůži, jaké to je být ruským vězněm. Po této zkušenosti se dnes Aljochinová věnuje boji za lidská práva, jak uvedl ředitel přehlídky Marek Hovorka.
Aljochinová se na festivalu zúčastní takzvaného Inspiračního fóra, tedy diskusní platformy hledající podstatná témata dneška.
Dalším hostem bude podle Filipa Remundy – kurátora, režiséra a producenta fóra – zakladatel WikiLeaks Julian Assange. Ten se už více než tři roky skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, v Jihlavě bude "přítomen" formou videohovoru.
"Abychom vše mohli uskutečnit, spouštíme crowdfundingovou kampaň k získání 200 tisíc korun na portálu Hithit.cz. Chceme tu vytvořit otevřený prostor pro diskuse, které se věnují tématům, jež hýbají světem," vysvětlil ředitel Hovorka.
"Festival uvede na dvě stovky snímků, program právě kompletujeme. Vzhledem k zájmu diváků zvýšíme počet sálů o jeden, tedy na sedm. Ten nový má kapacitu 400 míst," dodal.
Znělku, která se ptá spolu s Franzem Kafkou, co znamená slovo "svoboda", natočil americký filmař a loňský držitel jihlavské ceny za přínos kinematografii Godfrey Reggio. V programu se objeví retrospektiva filmového surrealismu či profil francouzského avantgardisty Eugena Deslawa.
Uveden bude například životopisný film Steve Jobs: The Man in the Machine, který téměř čtyři roky po smrti tohoto šéfa počítačové společnosti Apple natočil oscarový dokumentarista Alex Gibney. Evropskou uprchlickou krizi zastoupí snímky Thomase Ostbye.
Představa o Emanuelovi, uvedená v Jihlavě v roce 2012, zkoumala první kroky Libyjce Norskem a státním systémem spojeným s žádostí o azyl. Novinka Pryč z Norska zaznamenala jeho návrat po deseti letech anonymního života do Afriky.
Tématu uprchlictví se věnuje také on-line portál DAFilms.cz, který od 21. září do 4. října přináší možnost vidět dokumenty ze Sýrie, severní Afriky i Evropy, zachycující migranty v jejich vlasti, na cestě, v uprchlických táborech i v nové domovině, kde usilují o azyl.
Svou svéráznou tvorbu osobně uvede Artavazd Pelešjan; natočil například snímky My (1969), Obyvatelé (1970), Konec (1992) či Život (1993), považované za stěžejní díla arménské dokumentaristiky.
Historická sekce uvede filmové a televizní reflexe pohřbů českých intelektuálů.
"Inspiroval nás přímý přenos pohřbu Ludvíka Vaculíka, který navázal na sérii pohřbů Václava Havla, papeže Jana Pavla II. či Nelsona Mandely. Tato živá vysílání jsou novým prvkem televizního programu s promyšlenou režií a strukturou," vysvětlil Hovorka.
Sekce zahrne i rané záznamy z minulého století - pohřby Jakuba Arbese, Aloise Jiráska, Karla Čapka, Vítězslava Nezvala a Tomáše Garrigua Masaryka či Jaroslava Seiferta a Egona Bondyho.
