Čerstvě vydané knihy Švadlena z Dachau a Mezi všemi tábory líčí krutost války, která zasáhne do lidských osudů.
Román historičky Mary Chamberlainové Švadlena z Dachau popisuje strasti dívky, kterou touha stát se krejčovou dovedla do Dachau. Tam se stala dvorní švadlenou nacistických paniček.
Gerhard Scholten ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory zase popisuje, jak se z pražského Němce Pfefferkorna po válce stal Vídeňan Scholten. Obě knihy koncem roku vydalo nakladatelství Argo.
Chamberlainová ve smyšleném příběhu ukazuje, že válečná zvěrstva se neodehrávala jen na frontě, ale že dokázala převrátit i život mladé ženy. Hrdina knihy, Angličanka z chudé rodiny Ada Vaughanová, na prahu druhé světové války netouží po ničem jiném, než se stát návrhářkou a krejčovou.
Nešťastná láska hrdinku nejdříve zavede do Paříže, poté do kláštera, posléze do pečovatelského domu v Mnichově, dále do služeb velitele koncentračního tábora Dachau a nakonec před britský soud.
Autorka knihy se dotýká života v zajetí, ztráty dítěte i vyčlenění ze společnosti. Poukazuje na to, že pro mnoho lidí válečná utrpení neskončila podpisem německé kapitulace. Také hrdinka románu po válce prochází úskalím repatriace britských občanů a v rodné vlasti se setkává s třídními, genderovými i rasovými předsudky či nespravedlivým soudním systémem.
Mary Chamberlainová je emeritní profesorkou historie na Oxford Brookes University. Zabývá se ženskou historií a "malými příběhy skrytými za velkou historií". Švadlena z Dachau je její prvotinou, která si okamžitě získala pozornost nakladatelů. Ještě před loňským vydáním ve Velké Británii se práva na knihu prodala do dalších 13 zemí.
Gerhard Scholten se ve svých vzpomínkách, vydaných pod názvem Mezi všemi tábory, vrací k letům 1944 až 1947. Jako pražský Němec částečně židovského původu byl po zatčení gestapem vězněn v terezínské Malé pevnosti a Osvětimi.
Díky svým jazykovým znalostem se později v osvobozené Osvětimi stal tlumočníkem sovětské armády a NKVD, a tak i svědkem výslechů a evidence mrtvých.
Po návratu do Prahy Scholtena na základě udání a kvůli německému původu, stejně jako jeho matku a babičku, zatkla česká policie. Zbaven majetku a občanství odešel roku 1947 do Rakouska, které se mu stalo novým domovem.
Jeho vzpomínky – s podtitulem Život v době, která zešílela – podávají svědectví o vynucené změně. Z předválečného Němce Pfefferkorna s československým občanstvím se po válce stal Vídeňan a rakouský občan Scholten.
Osud trutnovského rodáka, jenž roku 1995 zemřel ve Vídni, je příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou vinou byl "špatný" rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetkové poměry.
