Česká republika by měla vynaložit více peněz na to, aby se senioři mohli vracet z nemocnic do domácího prostředí a neocitali se v dlouhodobé léčbě. Podle lékařů, kteří to řekli na úterní tiskové konferenci, chybí systému takzvané následné a dlouhodobé péče peníze a zdravotnický personál.

"Optimální situaci představuje model, kdy se geriatrický pacient po zvládnutí akutní choroby v nemocnici - a po rehabilitaci ve zdravotnickém zařízení následné péče - vrací opět do domácího prostředí," tvrdí primář Geriatrického centra pardubické nemocnice Ivo Bureš. Když se pacient naopak octne v zařízení pro dlouhodobou léčbu, je to podle Bureše nevýhodné i pro něj i zdravotní systém.

Změny ve zdravotní péči o seniory se podle lékařů musí zaměřit hlavně na problém, který je pro české zdravotnictví typický: z mnoha seniorů, kteří by se měli zotavit po překonání akutního stavu nemoci, se nakonec během následné péče stanou dlouhodobí ležící pacienti. 

V zařízeních, kterým chybí peníze i personál, se jejich zdravotní stav zhorší, a navíc bez vyhlídky na návrat do domácího prostředí. Řešení bude prý v budoucnu naléhavější s tím, jak bude česká populace stárnout. Počet lidí starších 80 let se do roku 2030 téměř zdvojnásobí na 691 tisíc. Zatímco před pěti lety bylo těchto lidí 3,6 procenta, za pět let jejich podíl bude už o tři procenta vyšší. Souvisí to podle Světové zdravotnické organizace také s tím, že český systém se příliš soustředí na akutní léčbu a nemá promyšlený systém dlouhodobé léčby jako například v Německu nebo v Rakousku.

HNBYZNYS NA TWITTERU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin  najdete také na Twitteru.

Podfinancování následné a dlouhodobé péče také podle lékařů souvisí se špatným nastavením krytí od pojišťoven. Zatímco například akutní lůžka pojišťovny plně hradí, v případě lůžek pro rekonvalescenci tomu už tak není. Také rozdíl v nákladech na tzv. hotelové služby, které zahrnují například prádlo, jídlo a úklid, je podle lékařů "neodůvodnitelný": 2100 korun u akutní péče v porovnání s 570 korunami u péče následné.

Kromě primáře geriatrického centra Bureše na akci vystoupili i zástupci WHO, Gerontologického centra v Praze, České lékařské společnosti JEP a Asociace českých a slovenských nemocnic.

Podle profesora Petra Fialy, který je v asociaci místopředsedou, by se Česko mohlo inspirovat Německem, kde zavedli dodatečnou složku sociálního pojištění – pojištění ošetřovatelské. K jeho zavedení by mohla být vyčleněna část prostředků ze zdravotního a část prostředků ze sociálního pojištění. Podle Fialy by to v Česku mělo být alespoň 40 miliard korun ročně, z toho asi dvě třetiny na lůžkovou péči a třetina prostředků na zdravotnické pracovníky v terénu. Tyto prostředky by nepředstavovaly nové peníze, jen by se přesunuly z existujících fondů. 

Jenže podle Fialy ministerstva zdravotnictví a práce na řešení problému nespolupracují. Ministerstvo práce a sociálních věcí se prý nechce podílet na úhradě zdravotní péče ani v sociálních zařízeních, ani ve zdravotnictví. Zdravotní pojišťovny se zase brání některým úhradám argumentem, že na akutních lůžkách a na lůžkách následné péče je mnoho "sociálních" pacientů.