Nakladatelství Argo vydalo několik děl, která se nebeletristickým způsobem zabývají historií. Jedná se o práci kolektivu autorů Český antiklerikalismus, dále o studii Středověk v nás od Martina Nodla, epos Vilém ze země Slovanů autora Oldřicha z Etzenbachu z okruhu dvora Václava II. nebo o monografii Václav II. Král na stříbrném trůnu od Jana Libora.

"Do stejné skupiny publikací patří také kniha Purkmistrova dcera od Stevena E. Ozmenta, která popisuje normy spořádaného měšťanského života v době baroka a dílo Čeští jezuité objevují Nový svět, v němž editor Pavel Zavadil shromáždil korespondenci českých jezuitů ze 17. a 18. století," upřesnila mluvčí nakladatelství.

Autoři Stanislav Balík, Lukáš Fasora, Jiří Hanuš a Marek Vlha v práci Český antiklerikalismus pojímají antiklerikalismus jako součást procesů provázejících budování evropských národních států a jejich politických institucí.

Antiklerikalismus je v jejich očích součástí "ambivalence moderny", která se vyznačuje střetem identit a proměnou životních orientací a mentalit.

Martin Nodl se v esejisticky pojaté práci Středověk v nás zamýšlí nad moderností dnešního světa. Na příkladech středověkého a současného vnímání času, prostoru, prožívání dětství a stáří, vztahu k penězům, k uzavírání manželství nebo k migracím na větší vzdálenosti i uvnitř města ukazuje, jak mnoho mají lidé současnosti společného s lidmi středověku.

Epos Vilém ze země Slovanů vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., kterého oslavuje. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu je nejasný, ve svém starším díle o Alexandru Velikém tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských panovníků. Dílo je dnes téměř zapomenutou literaturou i historickým pramenem.

Nové pohledy na předposledního přemyslovského panovníka, založené na studiu pramenů i moderní literatury, přináší publikace Václav II. Král na stříbrném trůnu od Jana Libora. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému nic lidského není cizí.

V knize Purkmistrova dcera si Steven E. Ozment za hrdinku vybral osud dcery purkmistra z Halle v Bádensko-Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla bohatou rodinnou domácnost, ale uspokojení hledala v extravagantním sexuálním životě.

Protože obyvatelé města považovali její chování za nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský úřad, předmětem soudního vyšetřování.

Editor Pavel Zavadil do rozsáhlého výboru z korespondence českých jezuitů z let 1657 až 1741 pod názvem Čeští jezuité objevují Nový svět zahrnul popisy jejich evropských cest do Itálie a Španělska a výjimečně i do Portugalska, ale především listy ze zámořských misií do karibské oblasti, Mexika, Střední a Jižní Ameriky a do Tichomoří.

Čeští jezuité poznali a popsali prostředí jihoamerických velehor, amazonského pralesa, vyprahlých mexických hor, tropické prostředí palem a pláží na tichomořských ostrovech. Jedná se o unikátní sbírku cestopisných, etnografických a kulturních svědectví z celého tehdy známého světa.