Španělská vláda v pátek rozhodla, že požádá Ústavní soud, aby pozastavil činnost katalánského ministerstva zahraničí. Informoval o tom španělský deník El Mundo. Podle španělské vlády se region Katalánsko vytvořením ministerstva zahraničí snaží dostat otázku požadované samostatnosti tohoto regionu na mezinárodní půdu.

Podle španělského ministra spravedlnosti Rafaela Cataláa je ustavení katalánského ministerstva zahraničí v rozporu se španělskou ústavou, která stanoví rozdělení kompetencí mezi centrální vládu a autonomní regiony. A právě mezinárodní vztahy, ale také třeba obrana, justice či cla spadají výlučně do kompetence centrální vlády.

Katalánsko vytvořilo ministerstvo zahraničí v polovině ledna, předtím v katalánské vládě fungoval jen tajemník pro mezinárodní vztahy. Při nástupu do funkce se první šéf katalánské diplomacie Raül Romeva netajil tím, že se v zahraničí bude snažit získat podporu pro projekt katalánské vlády - dosáhnout do 18 měsíců samostatnosti své země. Hodlá využít i svých dlouholetých zkušeností europoslance a problém dostat zejména na půdu Evropské unie. Ta už ale dala najevo, že příliš úspěšný nebude.

Podle Romevy není důvod se znepokojovat. "Katalánsko dělalo, dělá a bude dělat zahraniční politiku, protože je to legální a legitimní," prohlásil podle pátečního vydání katalánského listu La Vanguardia Romeva. Katalánská vláda má už delší dobu několik zastoupení v zahraničí, například v New Yorku, Londýně, Bruselu či ve Vídni, a kromě toho má ve světě několik desítek kulturních center.

Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě španělské ústavy, platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament. Autonomní regiony mají právo spravovat například své finance, jsou zodpovědné za školský systém, zdravotnictví či sociální služby.

Loni schválil katalánský parlament, v němž mají většinu separatistické strany, rezoluci, podle níž má být uspořádáno referendum a do 18 měsíců má vzniknout samostatný stát. Španělský Ústavní soud ale rezoluci označil za neústavní. Již v roce 2014 zakázal Ústavní soud referendum o nezávislosti, místo něhož katalánská vláda uspořádala nezávazné hlasování. V něm se pro nezávislost na Španělsku vyslovilo asi 80 procent hlasujících, ovšem jen při zhruba 40procentní účasti.

Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl na půl. Mnozí z nich si stěžují, že jejich bohatý region, produkující pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.