Klub mecenášů chce do letošního léta založit pražská Národní galerie. "V něm se budeme setkávat s partnery a nabízet jim něco výjimečného," řekl minulý týden v debatě uspořádané Aspen Institutem ředitel galerie Jiří Fajt, který chce mecenáše například provázet procesem přípravy výstavy.

"S těmi nejvěrnějšími jsem připraven jezdit do zahraničí a sjednat jim přístup tam, kam by se sami nedostali. Takto se na Západě běžně s mecenáši pracuje," podotkl Fajt.

Mecenášům už Národní galerie vděčí za nedávnou výstavu čínského výtvarníka Aj Wej-weje. "Uspořádat jeho výstavu obvykle stojí desítky milionů, ale to nebyl náš případ," vysvětlil Fajt, který umělce navštívil v Pekingu.

Díky tomu Národní galerie platila jen transport děl z Číny a Ajův třídenní pobyt v Praze. "Nebyly to velké peníze, ale drobná částka, o jakou mecenáše požádám během schůzky na kávě," dodal zřejmě s nadsázkou Fajt, ovšem podrobnosti nesdělil.

Spolupráce s donátory musí mít pevná pravidla. Mecenáši podle Fajta nemohou zasahovat do výstavního programu galerie. Dokonce ani generální partner Národní galerie, jímž je Komerční banka.

Ta například v Národní galerii nevystavila svou uměleckou sbírku. "Rádi využijeme některá z děl pro naše krátkodobé projekty, ale jsme zdrženliví vystavit celou sbírku," řekl Fajt.

Zapůjčená díla se podle něho musí hodit do konceptu výstavy, jejž vytvoří kurátor Národní galerie. Ten rozhoduje. "Není možné, aby si soukromý subjekt bral právo spolurozhodovat o dramaturgii," míní Fajt, ačkoliv k tomu přesto dochází v anglosaském prostředí a méně často také v německy mluvících zemích, kde nynější ředitel Národní galerie donedávna působil.

Podle šéfky Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Mileny Kalinovské lze o vystavení celé soukromé kolekce uvažovat jen tehdy, pokud donátor tato díla Národní galerii věnuje. "I pak ale kurátoři vyberou, co z daru vystaví," řekla.

Kalinovská připomněla, jak československá vláda po roce 1918 poskytla Národní galerii několik milionů korun na koupi francouzské umělecké sbírky. "To se už nebude opakovat," upozornila šéfka. Proto dnes musí muzea vyhledávat mecenáše.

Jiří Fajt během debaty dále vyslovil přání, aby ministerstvo kultury v rozpočtu Národní galerie brzy zřídilo speciální kapitolu na akvizici nových děl a každoročně na to poskytovalo peníze. Instituce je nyní nemá. Pořizovat díla současných českých umělců je přitom jednou z jejích povinností.

„Děje se nám to, co se dělo už od padesátých let, máme obrovské dírky ve sbírkách,“ dodala Milena Kalinovská, podle níž zájem o práce současných českých výtvarníků projevují londýnská Tate Modern i newyorské Metropolitní muzeum umění.

Kalinovská se od svého nástupu začala obracet na české umělce s prosbou, zda by Národní galerii svá díla nevěnovali. To už se v několika případech prý stalo, přestože Kalinovská nešla do podrobostí. „Nejdřív bychom měli usilovat o to, abychom si díla mohli koupit,“ vysvětlila.

Jiří Fajt pak na dotaz z publika odpověděl, že akviziční fond Národní galerie by mohl díla nakupovat i přes galeristy, kteří umělce zastupují a z prodejů si berou marži. „Bylo by to individuální, protože někteří umělci zastoupeni nejsou. Principiálně ale nemáme problém nakupovat přes galeristy,“ řekl.

Související