Když se v Rudolfinu koná hudební Karneval, sídlo České filharmonie zaplaví stovky dětí v maskách s rodiči. Vše se odehrává pod taktovkou "Bělokněžníka", jímž se pro tuto příležitost stává dirigent Jiří Bělohlávek.

Jindy školáci bloudí zákulisím, zkoušejí struny harfy nebo žasnou, na kolik kusů se dá rozložit dechový nástroj. Talentovaní žáci uměleckých škol zkoušejí s filharmoniky a nakonec s nimi i vystoupí na koncertě. Středoškoláci hudbu poznávají se svými vrstevníky z České studentské filharmonie. A mezi tím vším členové České filharmonie s romským dětským pěveckým sborem Čhavorenge a zpěvačkou Idou Kelarovou koncertují po Česku a vyjíždějí i do východoslovenských romských osad.

Vzdělávací programy České filharmonie, pod něž tyto aktivity náleží, jsou určené mateřským, základním i středním školám, ale stejně tak třeba rodinám. Vycházejí z poznání, že zkušenost je důležitější než informace.

"Když si člověk najde vztah k hudbě, je to víc, než když o ní bude vědět první poslední, ale nebude mít zájem o další potkávání," je přesvědčen Petr Kadlec, který vede vzdělávací tým České filharmonie.

Kadlece mrzí, že v Česku se na hodinách hudební výchovy často buď jen memorují data narození skladatelů, nebo se předmět chápe jako oddechový.

Za svůj největší inspirační zdroj při tvorbě vzdělávacích programů Kadlec označuje Berlínskou filharmonii. Tam roku 2002 přišel dirigent Simon Rattle s úplně novou vizí orchestru a jeho společenského poslání. Podle něj má být tato instituce otevřená a hudbu má využívat hlavně k tomu, aby propojovala lidi.

V Berlíně koncipovali dlouhodobé programy, kde se potkávali bohaté německé děti, Arabové ze střední vrstvy, chudí Turci i potomci ruských emigrantů. Prostřednictvím hudebního zážitku se učili vzájemnému porozumění.

Také Česká filharmonie teď propojuje lidi, kteří k sobě obvykle mají daleko − to když z dětí romského sboru Čhavorenge udělala lektory pro pražské základní školy i gymnázia. Počáteční odstup se brzy podařilo překonat. "Funguje to, je to pozitivní zážitek, který je na dosah ruky. A přesto tam nejčastěji bývá neviditelná bariéra," lituje Petr Kadlec.

Pro každého něco

Edukační programy České filharmonie se liší podle toho, komu jsou určeny. Pro děti od šesti do dvanácti let je například koncipovaný koncert Tučňáci v Rudolfinu s hercem Pavlem Liškou a dirigentem Vojtěchem Jouzou. Rodiče s dětmi mohli koncem listopadu přijít na Předmikulášské odpoledne s pohádkovým koncertem a hercem Pavlem Tesařem. Mladí hudebníci se již čtvrtým rokem hlásí do Orchestrální akademie České filharmonie, která vychovává budoucí generaci hráčů.

Česká filharmonie pořádá kolem 250 vzdělávacích akcí ročně. "Snažíme se nepoučovat, aktivizovat publikum, nabourávat přehradu mezi ním a pódiem," říká Kadlec, podle něhož zájemců přibývá, i když některé školy bojují s nezájmem vedení.

Například žáci gymnázia z šumavského města Trhové Sviny ale do Prahy jezdí už devátým rokem, byť musí vstávat v půl čtvrté ráno, aby dorazili včas.

Vzdělávacích programů se účastní zhruba polovina filharmoniků, z nichž někteří, třeba harfistka Jana Boušková, mají neobyčejný talent pro práci s dětmi.

Mimořádně silným zážitkem pro hudebníky i pro děti ze sboru Čhavorenge jsou už třetím rokem pobyty v romských osadách v rámci letní školy Romano drom. Tam se potkávají vysoce nadané děti, s nimiž nikdo nepracuje.

"Je krásné být u toho, když romské děti, které po celý život narážejí na předsudky, získají díky hudbě nové sebevědomí. Může je to nasměrovat," říká Petr Kadlec a dodává, že v létě 2016 se Romano drom přesune do Šluknovského výběžku.

Letos se vzdělávací programy nesou hlavně v neformálním jubilejním tónu. Žáci základních škol si v únoru zadirigovali a v dubnu v moderním studiu nahrají vlastní hlasy. Středoškoláci se v cyklu koncertů s dirigentem Markem Ivanovićem vypraví za hudbou 20. století. Dalšími programy dle scénáře a v režii Alice Nellis budou provázet moderátoři Marek Eben, Pavel Liška a Jan Budař.

Pokračovat má úspěšný cyklus rodinných koncertů, 10. dubna bude Jiří Bělohlávek opět dirigovat orchestr základních uměleckých škol s členy filharmonie − a v květnu v Rudolfinu proběhne Piknik s jarním koncertem.

"Nejsilnějším zážitkem pro mě je vidět, jak účastníci těchto akcí zažívají sami sebe jinak, než si představovali," dodává Petr Kadlec. A byl by rád, kdyby se podobným aktivitám věnovalo víc hudebních institucí − orchestrů, operních domů nebo škol. Podle Kadlece by v tom Česká filharmonie mohla být podpůrnou silou.