Ve věku 81 let zemřel v pondělí v jedné z pražských nemocnic významný grafik a ilustrátor Zdeněk Mézl. V úterý to oznámil někdejší předseda sdružení Hollar Vladimír Suchánek. Formou dřevorytu Mézl ilustroval téměř stovku titulů české i světové beletrie, nejčastěji to byla díla s historickou tematikou. Za svou ilustrátorskou tvorbu získal řadu cen.

Mézl se narodil 31. října 1934. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Pukla a Vladimíra Silovského. Ve své grafické tvorbě se věnoval především dřevorytu, kterému dal nový význam. Dokonale ovládl materiál i techniku a ve svých grafických listech a ilustracích uplatnil smysl pro jasnou a přehlednou siluetu, vyplněnou často až miniaturně chápanými detaily, smysl pro jednoduché, lapidární vyjádření děje. Jeho pohled na svět byl úsměvný, někdy laskavý, jindy ironický. V roce 2002 byl Mézl ve Velké Británii prohlášen za jednoho z nejlepších světových dřevorytců 20. století.

"V posledních letech svého života se věnoval malbě a keramice. Jeho tvorba byla poznamenána osobitým smyslem pro humor, byl milovníkem ironie, sarkasmu i provokace," řekl Suchánek.

Mézl sám sebe označoval za kritického realistu - byli mu blízcí Hieronymus Bosch a Francisco de Goya. Volné tvorbě se věnoval po obdobích vyplněných bohatou ilustrátorskou činností. Jako ilustrátor se po svém se postupně vypořádal s antickými bájemi, s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami i Danteho Peklem. Vybíral si autory, kteří mu umožnili ironizující nadsázku. Virtuózní řemeslná zručnost mu umožnila pohybovat se od vědomě primitivního výrazu až po perfektní rytecký projev. Vedle ilustrací Mézl během kariéry vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů a plastik.

Související