Renesanční malíř Lucas Cranach se příští rok, kdy se bude připomínat 500 let od počátku reformace, stane výstavní hvězdou. "Pořádně si tenhle obraz užijte, od března jej Národní galerie zapůjčí na dlouho do Německa," říká kurátorka Olga Kotková před velkou deskovou malbou s fantaskní krajinou zaplněnou křesťanskými symboly.

Obraz nazvaný Zákon a Milost je výkladem myšlenek reformátora Martina Luthera, Cranachova blízkého přítele. Ve Šternberském paláci v Praze je nyní součástí nové výstavy nazvané Cranach ze všech stran.

"Vlevo je všechno uschlé, symbolizuje to Starý zákon, vpravo se vše zelená a ukazuje na Kristovo vzkříšení," popisuje kurátorka tento "reformační" obraz, který prý patří mezi největší poklady německého malířství. A dodává, že by se jen o této malbě dalo vyprávět tři hodiny.

Na pražské výstavě je toho vůbec hodně k vyprávění. Většina ze zhruba tří desítek obrazů od Lucase Cranacha, jeho dílny a pokračovatelů nedávno prošla odborným průzkumem, výstava tak představuje i nové poznatky.

Například kopie Zákona a Milosti, kterou rovněž vlastní Národní galerie, se ukázala být zřejmě nejstarším doloženým falzifikátem, pravděpodobně z rukou mistrova syna Lucase Cranacha mladšího. Ten napodobil otcovu známou značku s dráčkem. Falšování značky se přitom doposud přisuzovalo až pozdějším "úpravám" cranachovských kopií − německý malíř se v baroku stal oblíbeným autorem šlechtických sbírek.

Jiný příběh, který objasnil nedávný výzkum, má torzo oltářního obrazu. Lucas Cranach jej vytvořil pro svatovítskou katedrálu. Rozměrné dílo však nepřečkalo protikatolické bouře po roce 1619. Z obrazu zmizela větší část s Pannou Marií, zůstaly ale dvě světice ve spodní části plátna, svatá Kateřina a Barbora. "Nezničili je proto, že nesou podobu historických osob, pravděpodobně dcer habsburských šlechticů," říká kurátorka.

Že se Cranachovo dílo stalo terčem protestantů, je poněkud paradoxní. Lucas Cranach byl přece horlivým šiřitelem luteránských tezí. Však byl také svědkem na svatbě Martina Luthera, kmotrem kazatelova syna, jeho portrétistou a též vydavatelem Lutherových knih. Umělec kromě malířské dílny vlastnil ve Wittenbergu ještě tiskárnu a lékárnu.

Výstava

Cranach ze všech stran
(Pořádá Národní galerie)
Šternberský palác, Praha
otevřeno do 22. ledna 2017

Když však šlo o zakázky, uměl si Cranach zachovat i přízeň katolických mecenášů, například mohučského kardinála Albrechta Braniborského. Jak pražská výstava ukazuje, se stejným zaujetím uměl namalovat Madonu s Ježíškem i biblickou scénu v duchu luteránského učení.

"Doba nastupující reformace přinesla například přísný pohled na roli ženy, zobrazovala je jako původkyně špatného," říká kurátorka Kotková a ukazuje na obraz Adam a Eva. Nahá dívka se na něm rozkošnicky opírá o Strom poznání, kolenem šťouchá do nerozhodného muže a jablko, které má přinést zatracení lidskému pokolení, zkroušenému Adamovi strká přímo k ústům.

O zlé ženské povaze svědčí také obraz Lot a jeho dcery. Dvě mladé ženy opíjejí starého nevinného muže, aby jej svedly a počaly s ním syny. Jak je v Bibli psáno, činí tak, aby zachovaly svůj rod − ale u malíře ani u dobového publika očividně nenacházejí ani špetku shovívavosti.