Americká společnost je tak rozklížená, že i prezident Obama musí své občany a svět uklidňovat, že nejsou tak rozdělení, jak se zdají. Na ulicích se množí násilnosti, které mají rasový podtext a soustřeďují se kolem útoků policie, na niž je posléze útočeno. Zemi také rozděluje volba mezi Trumpem, jehož program je založen na nenávisti, strašení a urážkách, a Clintonovou, která zase symbolizuje mírnější rétoriku, kontinuitu a řád − a tak trochu nudu.

V sousedním Rakousku je hrana nože ještě ostřejší − buď mladého hnědnoucího Trumpa, slibujícího radikální řešení, nebo postaršího, milého levicového ekologa. Buď, anebo. Nic mezi. A národ je rozdělen tak těsně vedví, že skutečně dochází k tomu, že záleží na každém hlase. Největší síla demokracie (záleží na každém hlase) se však paradoxně stává noční můrou (může o budoucnu země skutečně rozhodnout pár hlasů?). Jakou má legitimitu rozhodnutí, kde je národ tak rozdělený, že rozhoduje několik hlasů?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se