Otázka zastoupení mužů a žen na vrcholové sportovní soutěži se v antice neřešila, protože tehdejší olympiáda byla vyhrazena mužům a profesionálům. Ani obnovitel jejich novodobé podoby, baron Pierre de Coubertin, s takzvaně slabším pohlavím ve vrcholných kláních nepočítal. Podle jeho soudu ženský sport nabízí nejméně estetický pohled, který si lidský zrak může dopřát.

Coubertinova doktrína sice neodolala zkoušce času a kritiků i kritiček, přesto ženských sportů na olympiádě přibývalo pozvolna − ještě v roce 1984 na olympiádě v Los Angeles představovaly sportovkyně pouhou pětinu všech soutěžících. Na senzační vzdálenost dvou set metrů bylo prvním ženám dovoleno běžet poprvé až v roce 1948, protože převažoval názor, že při namáhavějších výkonech vypadají příliš vyčerpaně.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se