Andreas Wiedemann
„Pojď s námi budovat pohraničí!“
2016, Nakladatelství Prostor, přeložil Petr Dvořáček, 472 stran, 447 korun

Osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet 1945−1952. To je téma a podtitul knihy německého historika Andrease Wiedemanna. Rozhodl se zmapovat druhou část procesu, při němž došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v české historii. Zatímco však o první, veskrze tragické "kapitole" − tedy odsunu Němců − bylo odvyprávěno mnoho příběhů, osídlování opuštěného pohraničí se nevěnovali systematicky ani čeští historikové. Andreas Wiedemann je po německu, snad promine toto přirovnání, důkladný v práci, nashromáždil množství údajů a předkládá ucelenou analýzu procesu, jenž změnil životy 1,7 milionu lidí (Čechů, Slováků, Romů, Ukrajinců, Řeků, kteří získali opuštěné německé domy, živnosti, podniky), ale také poznamenal krajinu, rozvrátil tradice a vynuloval dosavadní společenský život. Kdo tím vším nejvíc získal? Těžká otázka.

 

Jaroslav Kříženecký: Miki Volek: nespoutaný život krále českého rock and rolluJaroslav Kříženecký
Miki Volek: nespoutaný život krále českého rock and rollu
2016, Nakladatelství XYZ, 256 stran, 289 korun

Hvězda českého rock and rollu 60. let. A za pár let − osamocený muž závislý na lécích a podivín. V obou těchto polohách ukazuje Mikiho Volka (1943−1996) monografie Jaroslava Kříženeckého. Autor si často vypomáhá citáty z dobových novin či televizních dokumentů, takže spíš než uceleným názorem na rozporuplnou osobnost je kniha souhrnem všeho možného, co kdo o Volkovi řekl. Ponor do souvislostí − hudebních i společenských − chybí, přesto je to objevné čtení, třeba o nezkrotné zpěvákově naléhavosti, byť jeho hudba je už trochu muzejním kouskem (fanoušci prominou). Jako by Miki Volek běžel maraton a hned po startu začal sprintovat. Nějakou dobu byl první, ale celkové vítězství získali jiní. No a? Miki Volek dnes inspiruje tím, že nekalkuloval, že si nenechával žádnou rezervu. To je to, co udělalo z blonďáka s černými brýlemi legendu.

 

Milan Vranka: Ztraceni na EverestuMilan Vranka
Ztraceni na Everestu
2016, Nakladatelství Jota, přeložila Katarína Koišová Kašpárková, 176 stran, 288 korun

V roce 1988 zahynulo na svazích velehor sedm našich sportovců. Čtyři z nich na Mont Everestu. Jejich památce se věnuje tato kniha.

Slovenský publicista Milan Vranka se události jako novinář věnoval už v době, kdy plnila přední stránky novin. Po letech ji doplnil svědectvím rodin, spolužáků a dalších horolezců, všemi dostupnými záznamy a korespondencí. Vytvořil hutný obraz toho, co se na svazích Everestu událo. Čtyři slovenští horolezci se tehdy rozhodli zdolat jej alpským stylem a velmi náročnou cestou. Na vrchol došel jen jeden, což byl převratný moment, při sestupu ale všichni zahynuli…

Autor se nevyhýbá diskusím o tom, zda nešlo o risk. Má odvahu jít za příbuznými zemřelých. Těla horolezců se nenašla. Měli tedy alespoň pamětní desku na bratislavském hřbitově. Už ji tam nemají, protože ji někdo ukradl. Milan Vranka ve své knize vystavěl důstojný pomník Dušanu Becíkovi, Peteru Božíkovi, Jaroslavu Jaškovi a Jozefu Justovi.

 

Rainer Hermann: Konečná stanice Islámský stát?Rainer Hermann
Konečná stanice Islámský stát?
2016, Nakladatelství Academia, přeložili Jiřina Kučerová a Petr Kučera, 116 stran, 185 korun

Německý novinář "neobjevil" Sýrii a Irák až ve chvíli, kdy tam začala zničující válka. Blízkému východu se věnuje dlouhodobě a je schopen nalézat příčiny současné krize. Rainer Hermann klade dobu vzniku prvních skupin, z nichž pak vzešel IS, až do roku 1999, a to do Afghánistánu. Už tady byl silně přítomný protest proti "bezbožným vládám" − praotcové IS takto označili Saúdskou Arábii. Autora nepřekvapil vznik IS, spíše jeho úspěch. Oproti jiným teroristickým organizacím má teritoriální ambice, což je pro ni velmi náročné, ale přináší jí to zisky. A proč je IS populární i mezi některými Evropany? Reálně existuje a není jen ideologií jako třeba al-Káida. Představitelé IS pak opravdu vládnou (to, že hrůzyplně, je jiná věc) a neskrývají se v někde v horách. A ono spektakulární stínání hlav? Jeho oběťmi bylo víc muslimů než Západoevropanů, dozvídáme se v knize. Islámský stát podle Rainera Hermanna nečeká brzký konec, v jaký doufáme. Arabský svět je podle něj v nejhlubší krizi za posledních sedm století. A ta krize se výrazně dotkne i Evropy.

 

Magdaléna Hamsíková Nespěšná: Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500 - 1550)Magdaléna Hamsíková Nespěšná
Lucas Cranach a malířství v českých zemích (1500 - 1550)
2016, Nakladatelství Lidové noviny, 351 stran, 499 korun

Málokterý umělec spojil tak důsledně svou tvorbu s ideovými východisky jako Lucas Cranach starší (1472−1553). Autorka monografie o něm hovoří jako o "prvním vizualizátorovi nové víry". Právě rozplétání poselství Lutherova protestantismu v Cranachových malbách či zmapování jeho vlivu na českou scénu patří k nejvýznamnějším kladům knihy. Kdo chce jednomu z nejzásadnějších německých renesančních malířů porozumět, dostává do rukou dobrého pomocníka.

Kniha je složena ze tří kapitol. První se pro laika poněkud překvapivě věnuje cranachovskému badatelství. Teprve pak přichází na řadu sama osobnost a dílo velkého umělce. Do třetice se dočítáme o masivním ohlasu Cranachovy práce v Čechách a na Moravě. Z odstupu staletí ta doba může vypadat jako klidná. Nástup renesance byl přitom přelomovým obdobím, kdy se formovalo moderní myšlení a umělecké postupy. Vyrostly z nejistot. I v tom můžeme spatřovat poselství malíře a rytce Lucase Cranacha.

 

Lukáš Kerhart: Cestování - nejlepší životní investiceLukáš Kerhart
Cestování – nejlepší životní investice
2016, Nakladatelství Grada, 176 stran, 229 korun

Je to dobrodruh, samozřejmě. Lukáš Kerhart žil pět roků na různých místech světa a jako mnoho jiných mladých Čechů se zpočátku živil třeba mytím nádobí. Dnes je vyhledávaným "komunikátorem" (založil také stejnojmenný nadační fond), pořádá workshopy na středních školách v Česku i na Slovensku, při nichž se snaží své bohaté zkušenosti předávat a studenty, kteří obvykle vůbec netuší, co budou po škole dělat, inspirovat k cestování. Nijak přitom nementoruje, jazykem velmi uvolněným vlastně jen vypráví zajímavé, tu více, tu méně dobrodružné, někdy i dramatické příběhy lidí, které při svých cestách potkal a kteří jsou dnes úspěšní v řadě oborů. Mimoděk tak ve své útlé knížce podává i těm, kdojsou o generaci starší, zprávu o dnešních náctiletých. Je to pozitivní zpráva!