Připustil nakonec, že tedy za ním mohu přijet "do Budějc". A tak město po celé to pozdní odpoledne také skloňoval. Na náměstí mi ukázal chrliče, vysvětlil, na které straně v podloubí bývalo německé, kde české a kde "ksindl" korzo. A vyprávěl o železném loktu, který dodnes visí na zdi radniční budovy, aby si každý, kdo jde okolo, mohl přeměřit, zda ho obchodník s látkami neošidil…

Bylo to prostě poklidné, sluncem zalité odpoledne. Skoro by se chtělo říct − mlčenlivé odpoledne, protože Jiří Hájíček je poměrně plachý muž a mlčí, i když vypráví spoustu příběhů. Jihočeských, jak jinak.

Vaše dva romány byly oceněny Magnesií Literou, jste dnes jedním z nejčtenějších a také literárními kritiky nejuznávanějších autorů, přesto vás stále mnozí nazývají jihočeským nebo regionálním spisovatelem. Neuráží vás to už trochu?

Ne, mě to neuráží. A je pravda, že jsem patriot.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.