Když se roku 1925 v Paříži konala Mezinárodní výstava dekorativních umění, mladé Československo pobralo spoustu hlavních cen a čestných diplomů.

Jednou z Grand Prix a zlatých medailí byly oceněny čtyři poháry z čirého skla s monumentálními rytinami. Podle zobrazených témat se poháry jmenují Bacchus, Kanaan, země plodů a blahobytu, Tanec a Tři bohyně. Pro firmu Lobmeyr je navrhl Jaroslav Horejc. Dnes jsou tyto jeho poháry považovány za největší přínos českého sklářství 20. let minulého století. Až do 8. ledna budou k vidění na výstavě, která Horejcovu tvorbu představuje v pražském Domě U Kamenného zvonu.

Při pořádání výstavy spojily síly Galerie hl. m. Prahy, pražské Uměleckoprůmyslové museum, mnoho exponátů zapůjčil soukromý sběratel a neúnavný propagátor Horejcova díla Tomáš Hejtmánek. Některé práce pocházejí také z vídeňského muzea MAK.

Horejc žil téměř 100 let, až do konce fungoval jako studnice paměti a do poslední chvíle neztratil chuť poznávat nové věci. Ta pro něj byla typická už ve čtrnácti, kdy ho rodiče přivedli do litecké dílny.

Brzy Horejc přešel na obor rytec kovů a cizelér a ve volném čase rychle zvládal další a další umělecká řemesla. Když nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu, byl už prý tak vyzrálý, že se svému profesorovi Stanislavu Suchardovi neustále vzpouzel.

Nejoriginálnější stopu zanechal v sochařství, ale se stejnou náruživostí navrhoval šperky, mince, medaile, keramiku, hračky, knižní úpravy, tisk na látky, scény a kostýmy. Navrhl také zednářské klenoty činovníků pražské lóže Sibi et Posteris.

Výstava

Jaroslav Horejc (1886–1983) Mistr českého art deca

(Pořádá Galerie hl. m. Prahy)

Dům U Kamenného zvonu

výstava potrvá do 29. ledna 2017

Pracoval s mnoha druhy materiálů, potrpěl si na dokonalé zpracování. Jeho dílo, z něhož je vystaveno 400 exponátů, jde do tisíců položek. Podle kurátorky Olgy Malé bylo ze všeho nejtěžší rozhodnout, co z něj pro výstavu vybrat.

Důležitá byla Horejcova spolupráce s architekty. Je autorem kandelábrů v Národním památníku v Praze na Vítkově, navrhl výzdobu jedné z kaplí v katedrále sv. Víta nebo vstupní mříž ke kapli v nizozemském Naardenu, kde je pohřben J. A. Komenský.

Paradoxně asi nejvíc lidí zná Horejcovu postavu Golema z filmu Císařův pekař a pekařův císař – aniž by ovšem tušili, že jde o jeho návrh.

Jaroslav Horejc vytvořil významné, nezaměnitelné dílo, které ale zůstalo uzavřené, bez pokračovatelů. Po roce 1948 se navíc na art deco začalo pohlížet jako na zavrženíhodný "buržoazní" styl a Horejcovo dílo nebylo systematicky zpracováváno ani vystavováno. V roce 130. výročí jeho narození je současná výstava splacením dluhu.

Související