Znalosti českých žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti jsou průměrné, ve čtenářské gramotnosti jsou mírně podprůměrné, ukázaly výsledky českých žáků v testování PISA v roce 2015. Nejlépe z evropských zemí dopadly Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko a Polsko, celkově se testování zúčastnilo 72 zemí.

V testu přírodovědné gramotnosti dosáhli čeští patnáctiletí průměrného výsledku, oproti testování v roce 2006, kdy skončili nad průměrem, se zhoršili. "Výsledky se kontinuálně zhoršují," uvedl k tomu Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

V roce 2012 se přitom zastavil propad českých žáků, který trval od roku 2003, a výsledky českých patnáctiletých se mírně zlepšily.

Stejně jako v testování čtvrťáků TIMSS se ukázalo, že deváťáci mají znalosti, ale nedovedou je používat. "Čeští žáci se v přírodovědných předmětech setkávají velmi omezeně s výukou zahrnující experimentální a badatelskou činnost," uvádí zpráva z testování.

"I když víme, že měření PISA zachycují i vlivy, které nesouvisí se školním vzděláváním tak razantně, přesto je to unikátní zpětná vazba o tom, jak jsou na tom naši žáci v příslušné věkové kategorii. Zatím ale není možné z nich vyvozovat okamžité závěry, musíme je podrobit hlubší analýze," uvedl náměstek ministryně školství Stanislav Štech.

Rozdíly mezi jednotlivými školami jsou obrovské

Ukázalo se také, že rozdíly mezi výsledky žáků z různých škol jsou v Česku nadprůměrné, uvnitř školy se výsledky už téměř neliší. "Česká republika nezabezpečuje všem žákům v rámci povinné školní docházky srovnatelné příležitosti a funguje spíše selektivně," uvádí zpráva z výzkumu.

PISA patří v oblasti měření výsledků žáků k nejdůležitějším mezinárodním šetřením. Nezaměřuje se tolik na znalosti získané ve škole, ale na dovednosti, které budou potřebovat v dalším studiu.