Dalo se čekat, že přijdou roky, kdy se budeme loučit s popovými a rockovými hvězdami šedesátých a sedmdesátých let. Rok 2016, během něhož zemřeli zpěvák David Bowie, písničkář Leonard Cohen či kytarista Radim Hladík, je prvním z nich. Do této smutné série však nezapadá úmrtí britského zpěváka George Michaela, který na Boží hod odešel ve věku pouhých třiapadesáti let.

George Michael, vlastním jménem Georgios Kyriacos Panayiotou, se narodil v Londýně v rodině úspěšného řeckého majitele restaurace v roce 1963. Ve škole se nadaný muzikant seznámil s Andrewem Ridgewayem, s nímž začátkem 80. let založil duo Wham!.

Dva atraktivní chlapci měli otevřené dveře do hudebního byznysu, tehdy hladového po nových teenagerských hvězdách. Už o necelý rok později Wham! bez větší podpory rádií uspěli s prvním hitem, zvaným Rap.

Ve své kategorii představovali nový typ. Oproti předchozí generaci, která pociťovala a vyjadřovala těžký úděl ekonomických reforem v Británii druhé poloviny sedmdesátých let, byli Wham! symbolem dobrých časů − povrchního, lehkého života ve světě konzumu, bezstarostně užívaného pod křídly tolerantních rodičů.

Oproti punku a metalu rodné Británii nabídli elegantní melodický pop, v němž už měly silné slovo elektronické nástroje.

O hudbu šlo jen zčásti − oba chlapci byli spíš modely, kteří zaváděli nové druhy oblečení a lifestylových zábav. Stačí si připomenout začátky Kotvalda s Hložkem a způsob, jak se oblékali, abychom si představili, jak vypadala tehdejší móda podle dvojice Wham!.

Brzy se ukázalo, že Wham! je především George Michael. Skládal písně a zpíval všechny hlavní party. Oproti svému kolegovi působil natolik výrazně, že bylo jen otázkou času, kdy se osamostatní. Stalo se tak v roce 1986 po třech albech, dvanácti hitech, z nichž minimálně tři dodnes přežily, pětadvaceti milionech prodaných desek a jednom z prvních vystoupení západních popových hvězd v Číně. Důvod rozchodu Michael opakoval nesčetněkrát: "Chci dělat dospělejší hudbu."

První pokus o dospělou hudbu proběhl ale ještě v době Wham!. George Michael v roce 1984 vydal sólový singl Careless Whisper, efektní popjazzovou skladbu s nezapomenutelným, až učebnicově dokonalým saxofonovým sólem britského jazzmana Steva Gregoryho.

Hned po rozpadu dua si Michael střihl skvělý, i když věkově nesourodý duet I Knew You Were Waiting For Me s Arethou Franklinovou, za nějž získal svou první cenu Grammy.

V té době už ale pracoval na svém vrcholném dílu, albu Faith, které se objevilo na pultech koncem října 1987. Šest singlů, jež z desky pocházejí, pokrývalo špičky světových hitparád skoro celý následující rok. Michael na desce nabídl ambiciózní, uhlazený sexy pop, výrazně inspirovaný různými směry černé soulové hudby. Projevil se zároveň jako dobrý producent i muzikant, který si většinu nástrojů dovedl nahrát sám.

V dalším vzestupu pokračoval albem Listen Without Prejudice Vol. 1. Znělo mnohem introvertněji, kultivovaněji a hudebně rafinovaněji, až nakonec zašlo dál, než co unesl tehdejší posluchačský vkus. Album bylo příliš funky pro dospělé a příliš popové pro nastupující rapovou generaci. Snad proto se ho prodalo "pouhých" osm milionů nosičů, zatímco předchozího Faith celosvětově přes 25 milionů.

Michael navíc učinil jedno ze série následujících špatných marketingových rozhodnutí − odmítl vystupovat ve videoklipech, které v tehdejší vrcholné éře hudební televize MTV byly klíčem k úspěchu. Přesto bylo video k písni Freedom! '90 nezapomenutelné − zpěváka v něm zastoupily nejslavnější modelky začátku 90. let včetně Lindy Evangelisty, Cindy Crawfordové a Naomi Campbellové.

Pro Českou republiku má Listen Without Prejudice Vol. 1 historický význam. Bylo první dlouhohrající deskou vydanou zahraniční gramofonovou firmou, která v tuzemsku vyšla ve stejný den jako všude na světě.

Po ostrých sporech mezi Michaelem a jeho vydavatelstvím se druhý díl alba už na trhu neobjevil. Michael chtěl jiného vydavatele, ale Sony trvalo na smlouvě, jež pro zpěváka nebyla příliš příznivě napsaná.

Teprve po šesti letech soudních sporů se psychicky labilní Michael rozhodl natočit další album, zvané Older. I tentokrát šlo o mistrovský opus, spíš jazzovou než popovou nahrávku, výrazně inspirovanou brazilským "otcem bossa novy" Antoniem Carlosem Jobimem. Nepřineslo velké hity, ale jako celek tvořilo jednu z nejkrásnějších desek svého druhu z 90. let.

Pouhých osmnáct dní před začátkem nového tisíciletí George Michael překvapil další zajímavou nahrávkou. Songs from the Last Century je velmi osobní sbírkou jazzových standardů, doplněnou o coververze Stingových The Police a Bonovy slavné Miss Sarajevo. Je na ní znát, že Michael se na svých deskách nechtěl opakovat, ale nevěděl, jak dál.

Od té doby šla Michaelova sláva výrazně dolů. Skoro to vypadalo, že se jí zpěvák chce za každou cenu zbavit. Za posledních šestnáct let natočil už jen dvě desky − Patience z roku 2004 a o deset let mladší živé album Symphonica, které dokumentuje umělcovo turné se symfonickými orchestry. To mimochodem začalo v pražské Státní opeře, a kdo tam tehdy byl a neusnul, dosvědčí, že to nebyl dobrý koncert. Deska dopadla o dost lépe, takže je možné, že pražský koncert Michaela jen zastihl ve zhoršující se zdravotní kondici. Ta ho ostatně donutila turné předčasně ukončit. Stalo se tak několik hodin poté, co zpěvák oficiálně ohlásil rozchod se svým dlouholetým životním partnerem.

Je s podivem, že nahrávka Symphonica vůbec vyšla. Stále více podivínský zpěvák předtím několikrát vyhlásil, že už nebude vydávat žádné desky − a když něco nahraje, distribuovat si to hodlá sám přes internet.

Michael si po celou kariéru koledoval o to, aby se stal terčem bulvárních médií. Po vydání Symphoniky se však zcela vytratil z veřejného života.

Pokud koncertoval, tak pouze na soukromých večírcích milionářů. Noviny spekulovaly o jeho špatném zdravotním stavu, hlavně o srdečních potížích.

Podle svědectví přátel byl George Michael velmi introvertní člověk, který se v životě musel vyrovnávat s lecčím. Ať už to byla absurdní popularita teenagerské hvězdy, předčasná smrt matky, intenzivní masáž bulvárního tisku, drogy, víceméně vynucené veřejné přiznání bisexuální orientace, neškodné deviace, které ho dovedly až do losangeleské soudní síně, tvůrčí nejistota, nebo zhoršující se srdeční choroba.

George Michael zemřel na Boží hod údajně v klidu ve svém domě v Goring-on-Thames na západě od Londýna. Stalo se tak ve dnech, kdy rádia po celém světě už dvaatřicáté Vánoce až do omrzení hrají jeho největší hit z éry Wham!, zvaný Last Christmas.