Necelé dvě hodiny poté, co nad pražskou Letnou v neděli skončí tradiční ohňostroj, oslaví nový rok po svém také Česká filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Sólistkou novoročního koncertu bude lotyšská sopranistka Marina Rebeka. Ta má v Praze spoustu přátel − ale jestliže chce podat špičkový výkon, nejspíš si jiné než hudební oslavy tentokrát bude muset odpustit.

"Ve čtvrtek a v pátek zkoušíme, v sobotu v poledne už musím být nalíčená a ve formě na veřejnou generální zkoušku. Takže tentokrát si asi Prahu moc neprojdu ani se nepodívám do galerií. Chci ze sebe pro publikum v neděli vydat co nejvíc," řekla pěvkyně před několika dny v rozhovoru pro HN.

Rebeka je poslední účinkující z těch, kteří do Prahy přijeli v roce, jenž by se mohl jmenovat lotyšský. Z malé pobaltské země, která čítá pouhé dva miliony obyvatel, letos do české metropole dorazili houslisté Baiba Skrideová a Gidon Kremer či mezzosopranistka Elina Garanča.

"Lotyšsko asi tolik hudebních talentů vychovává díky dobrému vzdělávacímu systému," míní Marina Rebeka. "Hudba je jako jazyk, kterým se musíte naučit psát i hovořit. Hudebníci se neučí jen hrát, ale též rozebírat tvar a strukturu tohoto jazyka," říká a dále vyzdvihuje silnou sborovou a taneční tradici, díky níž v Lotyšsku "každý druhý tančí, zpívá nebo se nějak jinak tvořivě projevuje".

Marina Rebeka se "projevovat" začala v rodné Rize, odkud pokračovala na prestižní Konzervatoř svaté Cecílie v Římě. Absolvovala letní akademie v rakouském Salcburku a v italském Pesaru, kde se koná festival zaměřený na hudbu Gioacchina Rossiniho.

Právě v inscenaci Rossiniho opery Mojžíš a faraon, již na Salcburském festivalu roku 2009 dirigoval Riccardo Muti, na sebe Rebeka strhla světovou pozornost. Od té doby vystoupila v mnoha předních operních domech, od milánské La Scaly a Vídeňské státní opery až po newyorskou Metropolitní operu.

Rebeka je charakteristická jasným, flexibilním sopránem a mimořádným hereckým nadáním. Všechny talenty uplatnila také ve své zřejmě nejznámější roli Violetty ve Verdiho opeře Traviata. "Abyste zazpívali Violettu, musíte z hlasu umět vykřesat mnoho barev a odstínů, a zejména mu dát velké srdce a umět jím vyslovit velkorysost," říká pěvkyně.

Začátkem tohoto měsíce Marina Rebeka zpívala Violettu ve Vídeňské státní opeře. Dva týdny nato v tamním Musikvereinu účinkovala v Rossiniho sakrálním díle Stabat Mater pod taktovkou kolumbijského dirigenta Andrése Orozca-Estrady. "Zážitek z Musikvereinu byl nový, ale prakticky všechny na jevišti jsem znala, stejně jako Stabat Mater, kterou jsem zpívala mnohokrát," říká.

Podobný pocit bude mít Rebeka nejspíš také v neděli v pražském Rudolfinu. "Pamatuji si ho dobře, před třemi lety jsem tam měla komorní recitál s klavíristou Giuliem Zappou," vzpomíná.

Na programu Novoročního koncertu České filharmonie, který bude od 20 hodin v přímém přenosu vysílat kanál ČT art, se objeví operní árie od Gounoda, Leoncavalla, Pucciniho a Verdiho. "Vybrala jsem radostné árie, které pro mě ztělesňují sváteční atmosféru," říká pěvkyně. "A nebyla bych to já, kdybych nezazpívala také árii Violetty," dodává.

Související