"Když jsem Měsíc 14. prosince 1972 opouštěl, chvíli jsem stál na žebříku modulu a podíval se dolů, kde byl otisk mé šlápoty," řekl Cernan jednomu novináři roku 2007. "Věděl jsem, že se tam už nikdy nevrátím."

Tehdy ještě málokdo mohl tušit, že to nebyl jenom jeho soukromý pocit - že se tam nevrátí žádní lidé. A že několik desetiletí po jeho misi vůbec nebude jisté, jestli se tam někdy vrátí a jestli to budou Američané.

Pokud platí, že civilizace je na vzestupu, dokud rozšiřuje své hranice, misí Apolla 17, které velel Eugene Cernan, před čtyřiceti lety lidstvo dosáhlo svého vrcholu. A z vrcholu, jak známo, už všechny cesty vedou jenom dolů.

Nejdelší mise do skutečného vesmíru

Mise Apolla 17, obdařená emblémem kombinujícím amerického orla s řeckým slunečním bohem Apolonem, byla šestou a poslední z těch, které na Měsíci přistály. Začala startem z kosmodromu na mysu Canaveral 7. prosince 1972 a skončila přistáním na hladinu Pacifiku 19. prosince - jde o dodnes nepřekonaný rekord pobytu ve skutečném vesmíru, protože při současných letech na oběžné dráze Země jsou astronauté stále pod ochranou zemské magnetosféry.

Kromě velitele Eugena Cernana a pilota Ronalda Evanse byl v posádce poprvé také skutečný vědec, a nikoliv jen vědci proškolený astronaut: geolog Harrison Schmitt. Hlavním cílem mise byl výzkum údolí Taurus-Littrow, kde lunární modul přistál 11. prosince.

Na palubě byl (stejně jako během předchozích dvou výprav Apollo) také malý dvoumístný elektromobil LRV. Při misi Apollo 17 na něm astronauté urazili celkem 36 kilometrů, tedy asi jako z Prahy do Berouna - ovšem terénem, který má dokonce i do nekvality českých dálnic hodně daleko. Místo přistání bylo v hornaté krajině, takže expedice přivezla z Měsíce kromě rekordních 111 kilogramů geologických vzorků také nejpůsobivější snímky a filmové záběry z celého programu Apollo.

Před odletem z měsíčního povrchu 14. prosince Eugene Cernan řekl: "Odcházíme, ale věříme, že se sem zase brzy vrátíme." Skutečnost ale byla jiná. Nadšení americké veřejnosti začalo opadat už krátce po prvním úspěšném přistání na Měsíci a politici astronautice přivřeli finanční kohoutky. Původně mnohem rozsáhlejší program Apollo byl důkladně proškrtán.

NASA se přeorientovala na raketoplány Space Shuttle a velkou orbitální stanici (dnešní ISS), ale po nich už nenásledovalo nic. Roku 2004 sice prezident Bush oznámil program návratu na Měsíc a mise k Marsu, ten ale po svém nástupu do funkce bez náhrady zrušil prezident Obama.

České a slovenské kořeny

Eugene Cernan se narodil 14. března 1934 v Chicagu - a už ze jmen obou rodičů je zřejmé, že jeho kořeny sahají do střední Evropy: když si otec Ondřej Čerňan bral jeho budoucí matku Annu, jmenovala se Cihlářová. Prarodiče z otcovy strany - Štefan Čerňan a Anna Lučanová - pocházeli z Vysoké nad Kysucou na Slovensku a prarodiče z matčiny strany - František Cihlář a Rozálie Peterková - z Bernartic a Nuzic u Tábora v jižních Čechách.

"Jsem Američan druhé generace, ale Česko a Slovensko pro mě představují zemi mých prapředků. Jestliže si představím deset generací před sebou, téměř osm jich žilo zde," řekl Cernan roku 2004 při jedné ze svých návštěv v Česku. "Rodiče mi vždy kladli na srdce, abych na své kořeny nezapomínal."

Astronaut se tím opravdu řídil, proto se společně s ním na povrch Měsíce podívala i malá vlajka tehdejšího Československa. Moc vděku v komunistické pravlasti ale nesklidil: když ji roku 1974 nabídl československé vládě, soudruzi s díky odmítli. Dar směl předat až po změně politických poměrů. Ani pak ho tu ale nepřestala pronásledovat smůla - roku 2001 se s ním u Milevska zřítil armádní vrtulník z důvodu vpravdě hodného východního bloku: v nádrži nebylo palivo. Vlajka, která zažila Měsíc, je dnes na ondřejovské hvězdárně.

Cernan vystudoval elektrotechniku na Purdue University, ale táhlo ho to k létání a roku 1958 se stal námořním pilotem US NAVY, kde si do leteckého deníku mohl zapsat 200 přistání na palubách letadlových lodí.

Roku 1963 ho vybrali do kosmického programu Gemini, který byl předstupněm k výpravám na Měsíc. Poprvé se dostal do vesmíru roku 1966 jako pilot lodi Gemini 9, na jejíž palubě 47krát oblétl Zemi. Jeho další misí byl let Apolla 10, při němž už oblétal Měsíc.

Po zrušení programu Apollo Cernan opustil NASA a působil v soukromé sféře. Nikdy ale nepřestal propagovat obnovu pilotovaných výprav na Měsíc a k planetám.

Byl také jedním z astronautů, kteří aktivně vystupovali proti Obamově destrukci amerického kosmického programu.

Související