Vyšla kniha, která obdivovatelům spisovatele Jana Zahradníčka zprostředkovává svědectví o jeho víře ve smysl básnického poslání tváří v tvář nejtěžším zkouškám. Moravská zemská knihovna vydala nedávno objevený básnický sešit, který si Zahradníček vedl ve vězení. Literární historici jej téměř 60 let pokládali za ztracený.

Na středeční podvečer knihovna připravila slavnostní představení svazku, který přináší faksimile jednotlivých listů i srovnání s ustálenou podobou známých básní.

Katolický básník Zahradníček byl zatčen v červnu 1951, o rok později byl odsouzen k třinácti letům vězení v zinscenovaném procesu s takzvanou „klerofašistickou odnoží Zelené internacionály“. V roce 1956 byl z vězení propuštěn, aby se mohl zúčastnit pohřbu svých dcer, pak se ale do vězení musel opět vrátit. Za mřížemi zůstal až do amnestie v roce 1960, brzy po propuštění zemřel.

Ke konci 50. let si Zahradníček díky částečnému uvolnění vězeňských poměrů mohl alespoň vést sešit s literárními pracemi. Po propuštění si jej však nemohl vzít s sebou.

Literární historici se domnívali, že vězeňská správa sešit skartovala, což naznačovala také oficiální odpověď na žádost básníkovy manželky o vydání Zahradníčkových písemností.

V březnu 2016 se ale sešit náhodou našel v leopoldovském vězeňském archivu. Některé básně z deníku Zahradníček rekonstruoval po návratu z vězení a dostaly se do sbírky Čtyři léta. Sešit však obsahuje i texty, které rozšiřují známé Zahradníčkovo dílo, třeba překlad básně od německého autora Eduarda Mörika.

Zápisy v sešitu jsou podle odborníků výsledkem dlouhého precizování veršů a jejich uchovávání v paměti. Protože papíru bylo zoufale málo, musel Zahradníček zapisovat až finální podobu básně s minimem škrtů a zásahů.

Podle Moravské zemské knihovny má básnický deník význam nejen pro textology a literární historiky. „Stává se dokumentem mimořádné hodnoty, který zcela jistě patří do fondu kulturní paměti českého národa,“ uvedla knihovna.

Související