Zástupci věřitelů se vrátili do Řecka. Dokonce se zdá, že se jim podařilo zažehnat jednu z mála veřejných hádek mezi institucemi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem na téma, zda by pro Řecko nebylo nejlepší odpuštění dluhů. Mezinárodní měnový fond, který vcelku rozumně tvrdil, že bez "odpustků" to nepůjde, nakonec setrval u povinnosti provádět reformy. Uklidnil tím Německo, které coby největší věřitel o zrušení či "protažení" splátek dluhu na mnoho desítek let dopředu nechce ani slyšet. 

Otázkou je, jaký výsledek nové reformy přinesou. Země, která v roce 2010 požádala o první pomoc a poté o dvě další, dělá "zásadní" reformy skoro ročně. Když se člověk podívá na stručný přehled schválených změn, jediné, co udivuje, je, proč je vlastně na tom hůř než na začátku. Fakticky je jediným výsledkem změn a pomoci zvýšení zadlužení ze 113 procent HDP v roce 2008 (a 148 procent v roce 2010, kdy požádalo o pomoc) na současných skoro 180 procent HDP. A to má podle analytiků v následujících letech veřejný dluh vyrůst na 250 procent HDP.

V průběhu cesty ke zlepšení a růstu Řecko mnohokrát upravovalo daně, zvyšovalo daň z příjmu, sociální odvody, daň z přidané hodnoty. A také škrtalo v sociálním systému i v oblasti penzí. Nyní, osm let po provádění reforem, vypadá situace v Řecku následovně:

Ekonomika se zmenšila o čtvrtinu. V posledním čtvrtletí 2016 zemi postihl pokles o 0,4 procenta, Evropská unie (coby zástupce věřitelů) ovšem pro letošek věští růst o 2,7 procenta. Důvodem poklesu koncem loňského roku prý byla nejistota, zda Řecko dosáhne na další pomoc. Blahoslavení, kdo věří, jejich je růst ekonomiky a možná také pomoc mezinárodních institucí.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se