Několika výstavami a koncertem v pražském klášteře Panny Marie Sněžné začal další ročník festivalu zaměřeného proti totalitě Mene Tekel.

Projekt nazvaný Cesty víry, cesty ke svobodě zahrnuje několik expozic, které budou v ambitu kláštera přístupné do 9. března. Připomínají pronásledování katolíků v Československu po roce 1948 nebo deportace litevských občanů po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1941.

Část programu festivalu je letos věnována dvěma zemím – Lotyšsku a Litvě. Dokumenty o těchto zemích budou moci diváci spatřit v kině Ponrepo ve dnech 1. a 2. března vždy od 18 hodin a s následnou besedou.

Festival Mene Tekel chce připomínat historické mezníky Československa i dalších států Evropy s přesahem do těch částí světa, kde jsou porušována základní lidská práva. Na festivalu spolupracuje také Konfederace politických vězňů.

Zakladatelé festivalu Daniela a Jan Řeřichovi v pondělí zahájili sérii výstav v ambitu kláštera na Jungmannově náměstí. První z nich se jmenuje Diktatura versus naděje a věnuje se pronásledování římskokatolické církve v Československu během komunistické totality.

Na výstavě se podílely mnohé archivy a badatelské ústavy. Mapuje šíři perzekuce církve a postižení mocenských nástrojů k likvidaci církevního a duchovního života společnosti. Stejně tak ovšem ukazuje, jak církev těmto tlakům čelila.

Dvě výstavy jsou věnovány životním osudům a mučednické smrti kněží Jana Buly a Václava Drboly. Ten byl významnou osobností brněnské diecéze. V roce 1951 byl nezákonně odsouzen v inscenovaném soudním procesu a krátce nato popraven.

Farář Jan Bula z Rokytnice na Třebíčsku byl o rok později popraven v souvislosti s babickým případem. Po roce 1989 byli oba soudně rehabilitováni a v novém tisíciletí bylo zahájeno jejich beatifikační řízení, po jehož ukončení by měli být prohlášeni za blahoslavené.

Výstava zvaná Tváře Cejlu je pak věnována lidem, kteří byli kvůli svému přesvědčení po roce 1948 pronásledováni, vězněni či popraveni totalitním režimem v brněnské věznici na Cejlu 71. Expozice představuje silné příběhy vězňů, mezi nimiž byli básníci a spisovatelé Jan Zahradníček, Václav Renč, Bohumil Robeš či Zdeněk Rotrekl.

V ambitu kláštera je též otevřena výstava o historickém významu masivních deportací litevských občanů po anexi Litvy Sovětským svazem roku 1941. Z Litvy bylo deportováno kolem 300 tisíc lidí, téměř desetina tehdejší populace, z nichž více než 156 tisíc zmizelo v lágrech sibiřského gulagu.

Festival Mene Tekel přináší svědectví o protiprávnosti totalitních režimů. Soustřeďuje se zejména na připomínání odkazu obětí nacismu a komunismu. Během festivalového týdne se každoročně uskuteční zhruba 30 různých akcí. Festival se vždy koná v termínu kolem 25. února.