Obraz surrealistického malíře Giorgia de Chirica nazvaný Trubadúr se na nedělní aukci v Praze vydražil zhruba za 16 milionů korun i s aukční přirážkou. Vyvolávací cena byla 12 milionů.

Na dvojnásobek vyvolávací ceny se dostalo rané dílo Františka Kupky Jupiter v Olympii, které se prodalo za 13,85 milionu, uvedl Jiří Rybář ze společnosti 1. Art Consulting Praha. Ta aukci uspořádala.

Nejdražším dílem prodaným v tuzemské aukci je od loňska Kupkův obraz Série C I. (Protihodnoty) z roku 1935, který se prodal za 62 milionů korun včetně aukční provize.

Kupkova díla žebříčku nejdražších děl dlouhodobě dominují, kromě autorů české moderny v něm ze zahraničních autorů figuruje jen Oskar Kokoschka.

Ještě výraznějším překvapením nedělní aukce než dvojnásobný nárůst ceny Kupkova díla byl ale podle Rybáře obraz dánského realistického malíře Pedera Morka Monsteda, nazvaný Krajinné zátiší na řece.

Jeho cena se z vyvolávacích 85 tisíc korun vyšplhala na více než dva miliony.

Giorgio de Chirico, jehož dílo bylo zlatým hřebem nedělní aukce, žil v letech 1888 až 1978. Tento řecko-italský malíř a grafik byl hlavním představitelem takzvané metafyzické malby.

Jeho raná tvorba významně ovlivnila surrealisty, ačkoliv on sám se od nich posléze distancoval. Orientoval se na klasickou figurální malbu a vystupoval proti abstraktnímu malířství.

Čeští umělci měli možnost seznámit se s de Chiricovou tvorbou v první polovině 30. let minulého století. V roce 1931 byl zastoupen na kolektivní výstavě s názvem Pařížská škola v pražském Obecním domě a téhož roku měl v Praze samostatnou výstavu uspořádanou Uměleckou besedou.

De Chirico napsal tři texty se vztahem k Česku: O tichu, O Praze a O Janu Zrzavém. S tuzemským malířem Zrzavým k sobě měli blízko tématem i zaměřením své tvorby.

De Chirico ale ovlivnil také Vladimíra Sychru, Emanuela Fryntu, Cypriána Majerníka, Endreho Nemese nebo Františka Muziku.

Poválečné umění bylo na nedělní aukci zastoupeno několika pracemi Josefa Šímy, Jana Kubička, Vladimíra Mirvalda, Jana Kotíka a především raritním dílem Zelený obraz od Vladimíra Boudníka, stejně jako jeho dalšími díly z období strukturální malby.