Tradičně dobré vztahy mezi Německem a Švýcarskem v posledních dnech výrazně komplikuje odhalení špiona alpské země ve spolkové republice. Ten v Německu zjišťoval, jak zdejší finanční úřady postupují při kontroverzních nákupech dat ze švýcarských bank.

Německé úřady informace o kontech ve švýcarských bankách kupují proto, aby zjistily, zda v nich nejsou uložené nezdaněné peníze německých občanů, jak se tomu opakovaně v minulosti stalo. Švýcarsko tento postup dlouhodobě kritizuje, a dokonce kvůli němu do Německa nasadilo nejméně jednoho agenta.

Před týdnem německá policie ve Frankfurtu nad Mohanem zadržela čtyřiapadesátiletého Daniela M., který podle vyšetřovatelů od roku 2012 v Německu v zájmu "cizí moci" prováděl špionáž. Jeho úkolem bylo především zjistit totožnost daňových úředníků, kteří se podílejí na nákupu dat o klientech švýcarských bank.

Švýcarský ministr financí Ueli Maurer v pátek podle místního listu Tages-Anzeiger přiznal, že o nasazení agenta vláda alpské země věděla. Podle kandidáta německých sociálních demokratů na kancléře Martina Schulze je to skandál, který ukazuje, že boj proti daňovým únikům musí pokračovat. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) už kvůli aféře telefonicky hovořil se svým švýcarským protějškem Didierem Burkhalterem.

Také německý ministr spravedlnosti Heiko Maas (SPD) se nechal slyšet, že postup Švýcarska je zcela nepřijatelný. "Namísto špiclování úspěšných daňových úředníků v Severním Porýní-Vestfálsku při jejich práci, by Švýcarsko mělo konečně vážně začít bojovat proti podezřelým finančním obchodům a daňovým únikům," poznamenal také.

Zadržený agent Daniel M. navíc není podle všeho jediný, kdo v Německu podobnou činnost vykonával. Ve finanční správě Severního Porýní-Vestfálska je totiž podle německých úřadů informátor, kterého se ale zatím nepodařilo identifikovat.

Nejlidnatější německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko informace ze švýcarských bank kupuje pravidelně, často i za miliony eur. Podle zemského ministerstva financí ale díky tomu od roku 2015 získala na daňových doplatcích 1,8 miliardy eur (48 miliard korun).