Pracovat s celkem a poznat, o kolik je nějaká část větší než druhá, dělalo žákům devátých tříd problémy. Ukázaly to jednotné přijímací zkoušky, které letos poprvé psali všichni uchazeči o střední školy.

Kromě jednoduchých numerických počtů žáci nejvíce pohořeli na konstrukční geometrii a slovních úlohách.

"Porozumění slovním úlohám je historicky pro žáky nejtěžší. Naopak se letos zlepšili v řešení rovnic," uvedl Jiří Zíka, ředitel Cermatu, který jednotné zkoušky připravuje.

V testu z českého jazyka neuměli žáci určit číslo a pád podstatného jména, například u vět "Hudební vystoupení se žákům líbila" nebo "Při vyučování děti šustily papíry". Problémy jim dělalo také vyhledat v textu osobní zájmena či příslovce. "Celkově ale žáci v češtině prokázali dobré znalosti. I u těch úloh, které dopadly nejhůře, se úspěšnost pohybovala kolem 38 procent. U matematiky to bylo horší, tam to u některých úloh kleslo i pod desetiprocentní úspěšnost," uvádí Zíka.

Žáci měli na testy dva pokusy, kdyby například kvůli nervozitě selhali. Lepších výsledků v matematice dosáhli v druhém termínu, v češtině dopadl lépe první termín.

"Zatím nemáme detailní analýzu, ale zřejmě se na matematiku ještě mezi prvním a druhým termínem připravovali. Na druhé straně se ukázalo, že v druhém termínu vypadli ti horší žáci," míní Zíka.

Přijímací zkoušky

Letos poprvé jednotně

Jednotná zkouška na střední školy s maturitou se letos konala v novodobé historii poprvé.

Organizuje ji Cermat, stejně jako státní maturity.

Žáci píší dva testy, z češtiny a z matematiky.

Jejich součástí jsou i otevřené úlohy, kdy se pouze nevybírá z nabízených možností, ale žák musí odpověď vymyslet sám.

Uchazeči měli dva pokusy, započítal se jim lepší výsledek.

Kdo byl přijat

Výsledek přijímacích zkoušek musel tvořit minimálně 60 procent přijímacího řízení.

Zbytek mohly být výsledky ze základní školy, předmětových olympiád či pohovor.

To záleželo na řediteli školy.

Ten také stále rozhoduje o tom, koho přijme.

Ačkoli se o tom původně uvažovalo, stát nestanovil žádnou bodovou hranici, kterou musel uchazeč překročit, aby mohl být přijat na střední školu s maturitou.

Ředitelé tak přijímali, koho chtěli, i žáky s minimálním počtem bodů.

86 tisíc

žáků skládalo v prvním kole jednotnou přijímací zkoušku.

10 milionů

odpovědí museli hodnotitelé zpracovat za méně než deset dní.

Dva termíny jsou diskriminující

Kdo šel na oba termíny testů, měl v průměru o čtyři body lepší výsledek než žák, který se účastnil jen jednoho termínu. Na první termín přišlo 86 tisíc uchazečů, na druhý kolem 65 tisíc.

Někteří deváťáci věděli, že jim stačí i malý počet bodů, takže na druhý termín nepřišli. "Proč by chodili podruhé, když mají jistotu, že je na školu, kam se hlásí, přijmou?" odpovídá otázkou Zíka.

Zejména na učebních oborech s maturitou brali všechny žáky, kteří zkoušku alespoň napsali.

"Nevzali jsme opravdu jen pár nejhorších. Ale viděl jsem, že řada škol neměla ani jednoho nepřijatého," popsal ředitel Střední průmyslové školy Třebíč Zdeněk Borůvka.

Jenže možnost psát testy ve dvou termínech měli jen žáci, kteří se přihlásili na dva maturitní obory. Pokud měli zájem o jeden obor s maturitou a jeden bez, mohli jen na jeden termín.

"Systém zvýhodňuje ty, kteří jdou k přijímacím zkouškám dvakrát. Spravedlivější by bylo, kdybychom počítali průměrný výsledek z
obou testů, nikoli ten lepší," míní Zíka.

Dva termíny se nelíbí ani ředitelům škol, protože jim tím přibývá práce a dny bez výuky. "Dva týdny se u nás ve škole pořádně neučilo," uvádí ředitel Gymnázia Nad Alejí v Praze Jiří Benda.

"V současnosti se vyhodnocují zkušenosti s prvním ostrým kolem přijímacích zkoušek, až poté lze dělat jakékoli závěry," uvedlo k tomu ministerstvo školství. Sdružení školských asociací Czesha bude u příštího ministra školství po volbách žádat o zrušení dvou termínů.

Zveřejnění testů výsledek ovlivnilo

První ročník přijímacích testů také provázely spory o zveřejnění testových zadání. Po prvním termínu se na internetu objevilo zadání testů pro deváté ročníky. Na průměrně čtyřbodovém rozdílu u dvou termínů oproti jednomu může mít podle Zíky zveřejnění zadání vliv. "Mohl to být třeba z padesáti procent důsledek zveřejnění, ale také to může mít jiný důvod. To chce detailní analýzu," vysvětluje Zíka. U výběrových gymnázií šlo přitom o každý bod.

Ředitelé museli dokonce přidávat kritéria, aby na výsledkové listině neměli třeba deset žáků se stejným počtem bodů. "My jsme pak dávali větší váhu testu z matematiky," říká Benda.

Cermat zadání testů zveřejnit nechtěl, čekal až na poslední náhradní termín zkoušky. Uchazeči o přijetí na střední školy si mohli testová zadání po dopsání zkoušky odnést, jenže o tom většina z nich nevěděla.

"Proč o tom nikde neinformovali? K přijímacím zkouškám jsme dostali spoustu pokynů, ale tohle tam chybělo," zlobila se matka deváťáka Františka, který dělal zkoušky na dvě školy v Praze.

Problém pak narychlo hasila ministryně školství, která rozhodla o tom, že testová zadání si uchazeči budou moct stáhnout na webové stránce Cermatu.