Záchrana Řecka, o kterou se už sedm let pokouší eurozóna a Mezinárodní měnový fond, počítá s tím, že Řekové jednou budou fungovat jako každá "normální" země.

Tedy, že nebudou potřebovat záchranné půjčky, ale zvládnou si běžně půjčovat na trzích od investorů.

Atény se teď o něco takového chtějí pokusit. Podle řeckého serveru Macropolis vláda nejspíš příští týden na trhu nabídne státní dluhopis s pětiletou splatností. Pokud by k tomu skutečně došlo, prodalo by Řecko dlouhodobější dluhopisy poprvé po třech letech.

"Očekávám, že budeme velmi brzy schopni otestovat za dobrých podmínek situaci na trzích," řekl řecký premiér Alexis Tsipras.

Situace je podle analytiků pro Řeky příznivá. Důvěru trhů posílila červnová dohoda mezi zeměmi eurozóny, Řeckem a Mezinárodním měnovým fondem na tom, že Atény dostanou další část slíbených záchranných půjček. Řekové splnili všechny podmínky věřitelů.

Řecko dosáhlo za loňský rok přebytku rozpočtu ve výši 0,7 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2009, kdy spadlo do krize, mělo rozpočtový deficit přes 15 procent. Ještě lépe si vede z hlediska primárního rozpočtového přebytku, který vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji státu bez započtení splátek starých dluhů. Je tak ukazatelem, jestli je daná země schopná žít "za své". Řecký primární přebytek přesahuje tři procenta HDP.

"Trh je pro Řecko otevřený," řekl v reakci na řeckou snahu prodat pětiletý dluhopis deníku Financial Times nejmenovaný investor. Timesy upozorňují na to, že v čase velmi nízkých a často dokonce záporných úroků jsou investoři ve snaze vydělat ochotni nakupovat i rizikovější aktiva.

Situace se však může zhoršit na podzim, pokud Evropská centrální banka oznámí budoucí utažení své extrémně uvolněné měnové politiky. To nejspíš u investorů povede ke snížení chuti riskovat. Na otestování trhů je tak nyní podle analytiků pro Řeky ideální doba.

Na druhou stranu ovšem v Aténách zaznívají i opatrnější hlasy.

Podle guvernéra centrální banky Janise Sturnarase by vláda měla nejdřív dotáhnout do konce plánovaný prodej státního majetku, aby trhům ukázala, že to s reformami myslí skutečně vážně.

Od pádu do dluhové krize Řekové prodali dluhopisy s delší splatností jen dvakrát v roce 2014. Tehdejší pravicový kabinet to označoval za signál, že se země dokáže postavit na vlastní nohy.

Na začátku roku 2015 se ale k moci dostala radikálně levicová strana Syriza, která následně řadu měsíců odmítala plnit tehdejší podmínky věřitelů.

Trhy se proto opět začaly obávat řeckého bankrotu a chaotického odchodu z eurozóny a další prodeje řeckých dluhopisů byly vyloučeny.

Syriza se nakonec se státy eurozóny v létě roku 2015 dohodla na novém záchranném plánu pro Řecko. V jeho rámci přistoupila na všechny požadavky věřitelů. Tento program půjček vyprší za rok. Poté by se Řecko mělo být schopno standardně financovat na trzích.

Atény a Mezinárodní měnový fond po zemích eurozóny požadují, aby výrazně snížily řecký dluh, především dalším snížením úroků a prodloužením splatnosti dluhopisů, které drží.

Eurozóna to obecně slíbila, státy jako Německo ale chtějí jakákoliv konkrétní opatření udělat až za rok, po skončení záchranného programu.

Související