Filmem Toma Stopparda o kráse, malbě a lásce ze 17. století hýbe tulipomanie

Britsko-americké kostýmní drama Tulipánová horečka, které od včerejška promítají česká kina, vypráví o zakázané lásce roku 1634 v Amsterdamu na pozadí tehdy vypuknuvší tulipomanie. Touha vlastnit krásné, barevně žíhané exotické květiny bohatým i chudým Holanďanům zatemnila rozum − nejvzácnější cibulky se vyměňovaly za měšce zlata, vozy s obilím, bečky sýra, kočáry s koňmi, ba celé pivovary.

Tulipánové šílenství se dotkne i ústředních postav snímku, jejž režisér Justin Chadwick natočil podle stejnojmenného bestselleru britské spisovatelky Deborah Moggachové, mimo jiné scenáristky romance Pýcha a předsudek z roku 2005. Téma výrazně převrátí život mladičké siroty Sophie, kterou ztvárnila Alicia Vikanderová, i jejího mnohem staršího bohatého manžela v podání Christopha Waltze.

Po dítěti toužící obchodník si objedná dvojportrét u začínajícího malíře, do něhož se však vdaná kráska zamiluje − a on do ní. Vývoj utajovaného náruživého vztahu posléze zásadně poznamená těhotenství Sophiiny mladé služebné, kterou opustil milenec, a také jedna tuze vzácná tulipánová cibulka.

Přestože v příběhu má důležitou úlohu i vznik portrétu a odehrává se v téže zemi a v témže století, film Tulipánová horečka není variací dobového dramatu Dívka s perlou z roku 2003. Tvůrcům nešlo o zachycení vzácného okamžiku tvorby, jako v případě tohoto filmu o vzniku jednoho z nejslavnějších obrazů Jana Vermeera.

Autoři Tulipánové horečky se plně soustřeďují na milostný trojúhelník spojený s řadou neromantických šaleb, intrik, podvodů a lží.

Skutečnost, že do dekameronsky frivolního příběhu o cizoložství lze možná začlenit i shakespearovské motivy jak z Romea a Julie, je zřejmě důvodem, proč adaptaci knižní předlohy vytvořil Tom Stoppard. Ve Zlíně narozený slavný britský dramatik a scenárista si se Shakespearovou tvorbou i autorem samotným opakovaně a rád pohrává.

Dříve to doložila jeho svérázná hamletovská parafráze Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, tedy divadelní hra zfilmovaná roku 1990, a samozřejmě o osm let novější sedmioscarová komedie Zamilovaný Shakespeare. V té Tom Stoppard vycházel ze smyšlenky, že inspirací k nejznámějším výjevům z Romea a Julie se staly "skutečné" milostné prožitky velkého alžbětince.

Náznaky takových "stoppardovských" postupů lze najít též v knižní předloze Tulipánové horečky − a filmová adaptace je ještě umocňuje.

Kromě motivu předstírané smrti, k níž se zamilovaná žena uchýlí ze zoufalství, Tulipánová horečka předkládá také vyfabulovaný výsek ze života známého umělce. Jméno malíře Jana van Loose, jenž ve filmu vytváří portrét obchodníka a jeho ženy, nápadně připomíná jednoho z představitelů "zlatého věku" holandské malby Jacoba van Looa, jenž žil v letech 1614 až 1670.

Snímek má ale potenciál zaujmout i ty, kteří podobné narážky nehledají. Opírá se o břitké dialogy a historicky věrné kostýmy i výpravu. Nepřehlédnutelná je též výtvarně koncipovaná kamera, která mnoha scénám dodává šerosvitnou patinu starých holandských pláten.

Křehká švédská herečka Alicia Vikanderová, držitelka Oscara za další "malířské" drama Dánská dívka, ve filmu působí, jako by z nějakého takového obrazu sama právě vystoupila.

Vzhledem k tomu, že se ve své podstatě omšelá historka pohybuje na teritoriu romantického příběhu, je překvapivé, že všichni protagonisté více či méně hřeší a že se pro dosažení sobeckých cílů neváhají uchylovat k různým lstím. Zápletka plná zvratů je ale nakonec tak překombinovaná, že tvůrci se svými chladně působícími i kalkulujícími postavami musí svévolně pohybovat, jako by šlo o pouhé figurky na šachovnici.

Tulipánová horečka přitom má ne zcela naplněné ambice být metaforickým příběhem o pomíjivosti krásy a lidské marnivosti. Obé se v sedmnáctém století zhmotnilo do fascinace tulipány, do jejichž koupě lidé vkládali všechny vlastní i vypůjčené peníze.

Co by se asi tenkrát stalo ve světě, kdyby již fungoval současný globalizovaný finanční systém a − jak k tomu roku 1637 skutečně došlo − tehdejší spekulativní cenová bublina by náhle splaskla?