Opuštěná slepá kolej na nádraží v Dubí by mohla za pár let zažít velké vzkříšení. Stejně jako celá zdejší trať dolů do Teplic. Půjde-li vše podle plánu, někde tady v zalesněném masivu Krušných hor má ústit za pět let štola, ze které se budou odvážet do údolí miliony tun horniny ukrývající palivo budoucnosti – lehký a měkký kov jménem lithium, který by mohl přinést revoluci v energetice i automobilovém průmyslu.

Příprava na těžbu tu běží už sedm let, ale teď před volbami vypukl kolem lithia rozruch. Kvůli Cínovci se v průběhu jednoho týdne schází vláda, sněmovna i Senát, padají sliby o revizi surovinové politiky a obvinění z loupeže národního bohatství. Vše, co bylo pro případnou těžbu a výnosy státu určující, se přitom již dávno rozhodlo – nyní se jen ukazuje, že leccos se mohlo rozhodnout lépe. 

V novém Respektu také najdete

Hlavní komentář: Už zase určujeme cestu: Důležitost letošních voleb je zřejmá tak, že jim ani nemusíme říkat osudové

Volební speciál: 20 důvodů, proč jít volit. Komu to hodí nerozhodnutí. Rozhovor s Pavlem Teličkou o jeho rozchodu s Andrejem Babišem. Seriál: Dilema jménem ČSSD

Kontext: Poklad jménem lithium: Ministři porcují nejisté miliardy z těžby, pro kterou mohli udělat mnohem víc už před lety

Kontext: Záhada s máslem. Cena letí nahoru, spotřebitelé se bojí, mlékaři mají radost a zemědělci se zlobí, že z rostoucích cen nic nemají

Rozhovor: S Jiřím Padevětem o osudovosti nastávajících voleb

Kultura: Recenze snímku Blade Runner 2049: Překvapivě dobrá kopie svého předchůdce bez vlastní duše

Civilizace: Paměť v diamantu. Civilizace produkuje obrovské množství dat. Jak je zachovat pro budoucnost?

I obalka R42

Elon na to kápnul

Otto Janout mluví česky s nepatrným anglickým přízvukem, který prozrazuje, že velkou část života strávil v Kanadě. Dnes šedovlasý šedesátník odešel za oceán s rodiči v roce 1968 po sovětské invazi, když mu bylo teprve patnáct let. V zemi bohaté na nerostné suroviny objevil svoji životní vášeň pro geologii a stal se prospektorem – hledačem nerostných pokladů.

Po pádu železné opony se pak vrátil do rodného Československa a chtěl své profesní zkušenosti nějak zhodnotit. Začal skupovat staré geologické mapy ze sedmdesátých a osmdesátých let a zjišťoval, jaké nerosty zdejší krajina ukrývá. Pod Krušnými horami se nachází celá řada kovů, které se tu v devadesátých letech přestaly těžit, protože se to kvůli klesajícím cenám přestalo vyplácet. Jejich hodnota ale postupně začala zase růst, a tak Janout a ještě tři další jeho známí, rovněž geologové, dostali nápad, že zkusí těžbu obnovit. Zprvu se zajímali o cín a wolfram, jejichž cenu hnala vzhůru velká poptávka z Číny. "Jednou večer jsme spolu seděli u stolu a řekli jsme si, že do toho půjdeme," vzpomíná Janout na osudové setkání před deseti lety. Volba padla na Cínovec – hraniční kopec nad Teplicemi, který má nerostné bohatství i v názvu. Janout spolu se zmíněnými třemi společníky založil firmu Geomet a v roce 2009 podal žádost o licenci na průzkumné vrty, které rok poté od ministerstva životního prostředí dostal.

O tom, že se tu za několik let rozpoutá horečka kolem lithia, o které se budou přetahovat šéfové všech hlavních politických stran, tehdy ještě Janout a jeho společníci neměli tušení. Až donedávna probíhaly přípravy zcela bez kontroverzí, před lety, kdy Janout hledal partnery, i bez většího zájmu. "Obešli jsme všechny zdejší státní firmy včetně ČEZ, ale nikdo o to nestál, všem to přišlo moc riskantní. Oslovil jsem taky desítky firem v Kanadě, nikdo do toho ale nechtěl jít," vzpomíná Janout.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se