V lidové paměti žije spisovatel Bohumil Hrabal ze všeho nejspíš jako autor i protagonista hospodských historek a také coby tvůrce literárních předloh filmů Jiřího Menzela. Z nich se především Postřižiny staly takřka obecným majetkem a z pivovaru v Dalešicích udělaly turistickou atrakci.

Na otázku, kdo skutečně byl Bohumil Hrabal, hledá odpověď nová opera skladatele a libretisty Miloše Orsona Štědroně. Hudební drama nazvané Don Hrabal bude mít premiéru ve čtvrtek na Nové scéně pražského Národního divadla.

Titul "Don" dělá z Hrabala buď příslušníka vysoké španělské šlechty, nebo také "capo di tutti capi" − šéfa všech šéfů rodiny českých i světových spisovatelů. Štědroň ho také za jednoho z největších spisovatelů 20. století považuje. Kombinací citlivosti a vypravěčského talentu podle něj Hrabal navazuje nejen na Jaroslava Haška, ale také na Williama Shakespeara nebo Honoré de Balzaka.

Štědroňův operní příběh se vyvíjí po časové ose počínaje Hrabalovým mládím. Postava spisovatele ale na začátku opery nastaví perspektivu posledních dnů Hrabalova života. "Nejsem opus?te?ny?, jsem pouze sa?m," komentuje svou situaci z nemocničního pokoje. Sotva se hýbe a společnost mu dělají především vzpomínky. K tomu sbor holubů a koček.

Miloš Orson Štědroň dal opeře podtitul Poetické obrazy ze života Bohumila Hrabala. Je jich devět a postupně se v nich odkrývá spisovatelova osobnost, jeho postoje k druhým lidem i ke světu, ale také zdroje těchto postojů.

Životem provázejí Hrabala ženy a první z nich je matka: vztah k ní formoval spisovatelovo chování také k dalším ženám. Ať už to byla manželka Eliška přezdívaná Pipsi nebo lásky, které se spojují v postavě Múzy. Prostřednictvím vztahu k ženám jako by se nenápadně usmíval další operní Don − Giovanni.

Skladatel Štědroň napsal operu na vlastní libreto. Vycházel přitom nejen ze znalosti Hrabalova díla, ale také z dokumentárních materiálů a literárních studií. Přesto nevytvořil jen dílo životopisné, ale zároveň psychologické. Hrabal v něm stojí uprostřed světových i rodinných událostí jako jejich citlivý příjemce, pokračovatel a interpret. Citlivost jeho povahy zdůrazňují a zrcadlí právě ženy, které ho obklopují.

Životopisné opery jsou jedním z výrazných trendů, u Miloše Orsona Štědroně však zapadá Don Hrabal především do autorova vlastního tvůrčího trendu. Štědroň má za sebou už několik hudebně-divadelních inscenací, ve kterých se objevují mimořádné postavy českého uměleckého života.

K Donu Hrabalovi z nich má tematicky blízko Kabaret Hašek, ale také představení Velvet Havel. Ve stylu amerického westernu řeší ve Štědroňově muzikálu nazvaném Tony D svůj spor skladatel Antonín Dvořák a muzikolog Zdeněk Nejedlý. Vynikajícímu českému architektovi se věnuje Divadlo Gočár, za které Štědroň získal Cenu Alfréda Radoka. Samotný Bohumil Hrabal už přišel na řadu v představení Divadla Na zábradlí Krásné psací stroje.

Hudebně Štědroň vychází z libovolných žánrů, do jeho uvažování se vejde rokenrol i swing, stejně jako klasicismus a současná hudba. Jejich spojení obstarává autorův tvůrčí nadhled i potřeba samotné opery.

Titulní roli "Dona" Hrabala ztvární barytonista Roman Janál, na kterého skladatel myslel od začátku komponování a úlohu psal pro něho. Premiéru bude dirigovat Jan Chalupecký, režisérkou inscenace je Linda Keprtová. Reprízy jsou na programu 20. a 21. prosince a poté 3. ledna a 6. února příštího roku.