Na hřištích za vysokými drátěnými ploty platí zákon džungle. Malí chlapci vždy vyklidí pole starším a obě skupiny si svorně myslí, že dívky tam nepatří za žádných okolností. "Děvčata ale také chtějí hrát fotbal," říká rakouská urbanistka Eva Kail, která se už od devadesátých let snaží, aby z Vídně vymizely podobné příklady, kdy veřejný prostor slouží pouze jedné skupině obyvatel.

A nejde jen o rozdílné potřeby děvčat a chlapců, ale třeba pracujících mužů a žen na mateřské nebo mladých lidí a seniorů. "Je důležité, aby město všem skupinám obyvatel usnadňovalo každodenní život," myslí si Kail, která na pozvání nadace Heinrich-Böll-Stiftung na konci listopadu přijela do Prahy přednášet českým architektům a urbanistům.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.