Okolnosti rozpadu společného státu si vybavuje do podrobností, živě se zajímá o jejich historická východiska i soudobé hodnocení, ale k události se staví věcně.

David Prachař, člen Činohry Národního divadla, není příznivcem falešného sentimentu a díky častým kontaktům se slovenskými kolegy má vcelku jasnou představu o tom, v čem Československu dělení prospělo, zač je možné Slováky obdivovat, ale i kritizovat.

"Myslím, že rozpad byl nevyhnutelný, Slováci byli v našem společném svazku po revoluci utrápení, ačkoliv v českých intelektuálních a uměleckých kruzích 90. let převládal pocit, že nás soužití obohacuje. V evropském kontextu − a s ohledem na dekády emancipace národních států, která začala v polovině 19. století − nebylo dělení ničím překvapivým. Ano, byly chvíle, kdy jsem si říkal, jak by bylo krásné stát se evropskou výjimkou a ukázat, že se společnost dokáže někam posouvat, ale i když nejsem pesimista, společnost se jako celek neposouvá nikdy nikam," usmívá se Prachař, který právě dočetl další knihu ve slovenštině.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se