Tu past zná snad každý, kdo měl někdy odvyprávět velký příběh. Místo aby ho dobře vyklenul a vypointoval, vyprávění udržel přiměřeně dlouhé a soustředil se na to podstatné, začne zabíhat do podrobností, posluchače zahltí fakty a nakonec děj ani neukotví.

Cesta Ronalda Reagana od nevýznamného sportovního komentátora přes průměrného filmového herce a solidního odborového předáka až k úspěšnému konzervativnímu politikovi, který coby prezident dokázal změnit vývoj Spojených států i studené války, patří k nejdůležitějším a nejvíce fascinujícím příběhům 20. století.

Historik H. W. Brands, jehož sedmisetstránkový Reaganův životopis nyní v českém překladu vydalo nakladatelství Argo, poctivě vypráví osudy 40. amerického prezidenta. Hojně čerpá z archivních dokumentů a opakovaně se mu daří čtenáře vtáhnout do příběhu. Selhává však tam, kde by měl popisované dění pomoct pochopit.

Množství na první pohled dílčích, ve skutečnosti však zlomových okamžiků v Reaganově životě zůstává hrubě načrtnuto, aniž by došlo na zdůraznění jejich významu. Týká se to Reaganova vztahu s otcem alkoholikem, který vyústil v celoživotní rezervovanost vůči druhým, jeho politického přestupu od demokratů k republikánům, umožněného událostmi kolem atentátu na prezidenta Kennedyho, či Reaganovy proměny z izolacionisty v přesvědčeného zastánce silného amerického angažmá ve světě.

Kniha dává okusit, jak mocné je v politice slovo, nakolik cenný je dar srozumitelně hovořit k lidem, zvlášť když je pěstován a trénován po celý život. Na nepříjemně mnoha místech však text sklouzává k dlouhým citacím z proslovů, schůzek či rozhovorů. Čtenář netrpělivě očekává, zda se dozví, co jimi autor sleduje − avšak ozřejmení záměru nepřijde.

Důraz na přenesení čtenáře do místa děje je o to hůře obhajitelný, že existují povedená knižní vyprávění přímých účastníků − v první řadě do češtiny přeložená Reaganova autobiografie, vydaná nakladatelstvím Prostor roku 1998 pod titulem Život jednoho Američana. A pak třeba česky zatím nevydané memoáry autorky Reaganových nejslavnějších projevů Peggy Noonanové, v originále vydané pod titulem What I Saw at the Revolution (Čeho jsem byla svědkem za revoluce). Kdo prahne po autentickém vyprávění a zároveň chce pochopit, co se za Reaganovy "revoluce" odehrávalo, neměl by je minout.

Žízeň po porozumění tomu, co je historikem Brandsem vyprávěno, posiluje prostý fakt, že si čtenář dopřává český překlad jeho díla v čase vlády Donalda Trumpa. Zas a znova ho až zarážejícím způsobem napadají analogie mezi Reaganem a Trumpem.

Brands kreslí portrét prezidenta, jemuž jsou detaily vládnutí spíš na obtíž a na poradách ztrácí pozornost, vážné spory mezi klíčovými spolupracovníky mu nestojí za řešení. Záměrně ponechává zející propast mezi tím, co deklaruje a co jako politik prakticky činí, z vlastních politických problémů viní média a k prezidentské nominaci za svou stranu si klestí cestu výrokem, že "Washington je sídlem kamarádíčkování, které sleduje jen své zájmy a je čím dál lhostejnější k potřebám dělníka, který ho živí daněmi".

Vedle analogií, které by si pro Trumpovu dobu zasloužily dopracované vydání − kniha v USA vyšla v květnu 2015, měsíc před oznámením kandidatury současného prezidenta −, Brands také předkládá spoustu příkladů ilustrujících, jaký sešup postihl úřad amerického prezidenta od 80. let po dnešek. Jen stěží bude moci historik popisující Trumpovo prezidentství poznamenat, co Brands tvrdí o Reaganovi: "Věděl, co ví. Věděl také, co neví. A byl ochotný se vzdělávat."

Autor si v knize dopřává mnohých odchylek od hlavní reaganovské linky. Často k užitku. Nabízí užitečné postřehy, proč se dřívějšímu prezidentovi Franklinu Delanu Rooseveltovi podařilo prosadit reformy, na které si pak netroufla sáhnout ani Reaganova revoluce. Skvěle popisuje vnitřní rozštěpení Republikánské strany v 60. letech urychlené prezidentskou kandidaturou Barryho Goldwatera.

Kniha

H. W. Brands
Reagan
(Přeložil Eduard Geissler)
Nakladatelství Argo 2017, 772 stran, 689 korun

Na jiných místech se však autor dopouští bleskových soudů, které jsou ve své razanci pochybné, například když doktrínu Harryho Trumana označuje za okamžik, kdy se USA staly globálním policajtem.

Jako by nebylo dost problematičností u amerického originálu, svým nepominutelným dílem přispívá také nekvalitní redakční práce českého vydavatele. Kniha je plná překlepů, v jednom odstavci jsou zkomolena jména hned dvou prezidentských kandidátů Goldwatera a George McGoverna, na jiném místě je šéf Reaganovy kanceláře a pozdější ministr financí James Baker překřtěn na Johna. Chyby tohoto typu české vydání znehodnocují.

Brandsův životopis uspokojí toho, kdo si rád nechá vyprávět historii. Pomůže tomu, kdo by rád poznal americkou politiku a v duchu chce Ronalda Reagana nechat povstat ze závalu mytologie. Zklamán bude ten, kdo upřednostňuje, je-li čtením o dějinách vyzván, aby přemýšlel.

Související