K divadlu se prý dostal díky své lenosti. Na střední škole zjistil, že si Vojnu a mír může přečíst také v dialozích na pouhých sedmdesáti stranách. "Nemusel jsem ztrácet čas s objemnými knihami. Divadelní hry mi podněcovaly fantazii, prostor mezi dialogy jsem si domýšlel po svém." Teď své divadelní představy a fantazie může realizovat hned na třech scénách. Do první sezony vstupuje bez bázně a s jasnou představou, kam by měla Městská divadla směřovat.

Co pro vás znamenají Městská divadla pražská?

Jsou pro mě prostorem s nevídaným uměleckým potenciálem. Městské scény obecně by měly být páteří divadelního systému, prorůstat kulturním životem obce, spoluvytvářet ho. Místo toho, aby marně soupeřily se soukromými scénami, by kromě zábavní a relaxační funkce měly klást důraz i na vzdělávání, kultivovat obor, iniciovat vznik nových děl, podporovat mladé umělce, propojovat divadelní tvorbu s ostatními druhy umění a humanitními obory − zkrátka být střediskem společenského života.

U nás tomu tak není?

Vyvíjí se to dobrým směrem. Nicméně trend určují stále spíš malé scény. Je to dozvuk z dob normalizace, kdy byly velké scény řízeny shora a bylo pro ně těžké nalézt svobodný prostor k tvorbě. Rozvoj českého divadla převzaly scény malých forem, získaly si uměleckou odvahou u diváků důvěru a drží si ji dodnes. V západní Evropě je tomu přesně naopak, trendy tam určují velkoryse podporovaná státní a městská divadla. Ale i u nás už některé velké koráby nabírají správný směr, ovšem je s nimi obtížné manévrovat, tak to déle trvá. Například Národní divadlo v Brně pod vedením Martina Glasera, navzdory nedávné skandalizaci.

No právě, jsou diváci a zřizovatelé divadel, potažmo politici připraveni na progresivní divadlo?

Politici nemusí prokazovat hlubokou znalost divadelní estetiky, nikdo je z toho přece nechce zkoušet. Stačí, aby respektovali rozdíl mezi slovesy zřizovat a řídit. A zaklínání se obecným diváckým vkusem je protivné klišé. Když jsem nastoupil do Kladna, ptali se mě tamní politici: Zvládne to ten náš kladenský divák? Jenže kdo je ten kladenský divák? Snad nějaký zakrnělý, nechápavý živočich? Tohle klišé divákům neuctivě podsouvá mizerný vkus.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se