Válečný stav platí už od pondělí, oznámil Porošenko. Rusové mezitím poslali většinu ukrajinských námořníků do vazby

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se po ruské anexi Krymu a válce v oblasti východoukrajinského Donbasu nyní přenesl na moře. Ruské lodě v neděli v Kerčském průlivu poškodily a zajaly tři ukrajinská plavidla včetně osádky, což zvýšilo napětí mezi oběma státy. Ukrajinský parlament v pondělí kvůli tomu schválil vyhlášení válečného stavu na 30 dní. Znepokojení nad postupem Ruska vyjádřilo NATO i západní státy v Radě bezpečnosti OSN.

Vyhlášení válečného stavu předcházela vzrušená situace v ukrajinském parlamentu. Prezident Petro Porošenko nejdřív podepsal výnos o válečném stavu, představitelé strany expremiérky Julije Tymošenkové a její spojenci ale následně zablokovali tribunu parlamentu, aby jeho schválení zabránili. Požadovali záruky, že se kvůli tomu neodloží prezidentské volby, naplánované na březen příštího roku. V nich podle posledních průzkumů Porošenkovi hrozí, že by nemusel postoupit do druhého kola.

Poslanci nakonec potvrdili březnové volby i válečný stav. Ten platí od pondělí v deseti oblastech země a potrvá do 26. prosince. Původní termín přitom byl stanoven až na středu. V úterý ale Porošenko platnost válečného stavu posunul, aniž by uvedl důvod změny.

Ukrajinský prezident zároveň vystoupil s emotivním projevem. Varoval, že má vážné důvody věřit, že Rusko je "připraveno navázat pozemním útokem. Mám důkazy shromážděné naší zpravodajskou službou. Tentokrát se Rusko neukrývá, otevřeně útočí na Ukrajinu." Porošenko požaduje od Moskvy okamžité propuštění zajatých námořníků a vrácení plavidel.

Porošenko se bezprostředně po incidentu v Kerčském průlivu v noci z neděle na pondělí pokoušel spojit s kremelským šéfem Vladimirem Putinem, jeho žádost o rozhovor ale zůstala bez odpovědi. Porošenko to prohlásil v úterním televizním projevu.

"Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací," řekl Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. "V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali," prohlásil prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel, ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Na palubě ukrajinských plavidel byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Rusové natočili přiznání zajatých námořníků v Kerčském průlivu. Podle Ukrajinců jsou vynucená

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. "Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda," zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, navíc v úterý uvalil dvouměsíční vazbu na 12 z 24 zajatých ukrajinských námořníků, obviněných z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí s hrozbou použití zbraní. Vazbu rovněž uvalil na tři zraněné Ukrajince hospitalizované po ruském útoku v kerčské nemocnici. Ostatních devět postaví ruské úřady před soud ve středu. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.

Eděm Semedljajev, advokát Oleha Melnyčuka, kapitána zadržené ukrajinské lodi Jany Kapu, zpravodaji Rádia Svoboda řekl, že posádka lodi při výslechu jakoukoli vinu odmítla a popřela, že by loď narušila ruské teritoriální vody. Při zadržení ruští vojáci Melnyčuka údajně bili, mučení Ukrajinec popřel.

Ukrajinská tajná služba a vojenská prokuratura v úterý obvinila osm Rusů, kteří se na nedělním incidentu podíleli, z napadení ukrajinských námořníků. Podezírají je také z "přípravy, rozpoutání a vedení agresivní války", anebo z "úkladné vraždy". Po obvinění má následovat žádost k ruské justici, aby vzala do vazby podezřelé, mezi kterými jsou náčelníci pohraniční správy a pobřežní stráže ruské tajné služby FSB na Krymu či kapitáni strážních lodí.

Podle Moskvy lodě vstoupily do ruských vod

Moskva zatím jakékoli jednání odmítá. Podle její verze ukrajinské lodě neoprávněně vstoupily do ruských teritoriálních vod. Přitom podle stále platné dohody z roku 2003 je Azovské moře považováno za společnou plochu Ruska a Ukrajiny a vojenské lodě obou států mohou Kerčským průlivem proplouvat.

Proti postupu Ruska se ohradila Severoatlantická aliance. "Použití vojenské síly proti ukrajinským lodím a námořníkům nemá žádné opodstatnění," zdůraznil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře podle něj dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.

Postup Moskvy se nelíbí ani západním státům v Radě bezpečnosti OSN. "Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad incidentem v Kerčském průlivu. Rozhodně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích," konstatovala stálá zástupkyně USA Nikki Haleyová.

Německá kancléřka Angela Merkelová, které český prezident Miloš Zeman z Jeruzaléma popřál úspěch ve snaze konflikt zmírnit, hovořila telefonicky jak s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, tak s ruský vůdcem Vladimirem Putinem.

Putin podle sdělení Kremlu kancléřce Merkelové řekl, že je rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od "dalších nepromyšlených kroků". "Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog," uvedl podle tisku úřad německé vlády.

Napětí v průlivu narůstalo od květnového dokončení mostu spojujícího Rusko s Krymem. Moskva okamžitě začala budovat flotilu strážních lodí v Kerči. Připluly sem dvě lodě dokonce z Kolského poloostrova na ruském dálném severu. "Náš problém je, že jsme základnu v Berďansku teprve museli vybudovat. První dvě lodě byly strážní čluny, které se tam dovezly nákladními auty. Takže chápete, že nemohly nijak změnit rovnováhu sil v Azovském moři," vysvětlil kyjevský bezpečnostní analytik Myhajlo Samus. Pokus o proplutí o něco větších lodí ale v neděli skončil střelbou z ruské strany.

Rusko v blízkosti nového mostu některé nákladní lodě směřující do ukrajinských přístavů blokuje nebo přísně kontroluje. Tvrdí, že se tak brání nelegální migraci. "Loď může čekat na prověrku třeba pět dní. Jeden den čekání majitele plavidla může stát až 50 tisíc dolarů. Takže si to příště rozmyslí," řekl logistik jedné mariupolské firmy Denis Patarkala.

Pro Ukrajinu spočívá hrozba v tom, že Moskva by uzavřením Kerčského průlivu pro ukrajinská plavidla de facto zlikvidovala přístavy Berďansk a Mariupol v Azovském moři. To by znamenalo další ránu pro ukrajinskou ekonomiku. Nedělní střet lze proto podle pozorovatelů číst také jako ruský vzkaz: když budeme chtít, odřízneme vaše přístavy a celé vaše pobřeží Azovského moře. V jeho vodách má ruské vojenské námořnictvo nad ukrajinským drtivou převahu, případný konflikt by zde netrval dlouho a jeho výsledek by byl jednoznačný.

Podle prokremelského ukrajinského politika Viktora Medvedčuka ale šlo také o odvetu za to, že ukrajinští pohraničníci zadrželi v minulosti několik rybářských lodí registrovaných na Krymu. "Měli bychom se vyvarovat zvyšování sázek v otázce námořní plavby a vyhnout se situaci, kdy se strany snaží navzájem pomstít," řekl Medvedčuk koncem srpna. Tehdy tvrdil, že probíhají jednání mezi Kyjevem a Moskvou na expertní úrovni o pravidlech fungování námořní dopravy v Azovském moři, včetně pravidel pro válečné lodě. Ta ale zjevně nikam nevedla.

"Mnozí čekali nějaké kompromisní řešení před summitem G20, vždyť je jasné, že jeden remorkér a dva čluny nepředstavují jakékoli nebezpečí. Ale zdá se, že hlavně vedení armády už je mentálně ve válce, takže odmítá ekonomickou nebo politickou logiku," myslí si ruský opoziční politolog Alexandr Morozov.

Ruská státní média sice incident podávala jako velké vítězství, podle expertů ale už nepůjde zopakovat vlnu nadšení jako po připojení Krymu. "Ukazuje se, že lidé nejlépe reagují na hurávlasteneckou rétoriku, pokud je úroveň hrozby slabá. Ale teď je jasné, že mohou být i další sankce, nedej bože i opravdová válka, a lidé mají na prvním místě vlastní materiální zájmy. Viz pokles popularity Vladimira Putina po penzijní reformě. Proto také citlivě vnímají všechno, co je může ohrozit, a eskalace v Azovském moři takovým faktorem je," prohlásila petrohradská socioložka Ella Panejachová.