Kyjev od Západu žádá větší diplomatickou a vojenskou pomoc proti Rusku. Po nedělním útoku v Kerčském průlivu u břehů Krymu se Ukrajina obává, že Rusko odřízne od světa její přístavy v Azovském moři.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že podle informací rozvědky Rusko plánuje také pozemní ofenzivu proti jeho zemi. Válečný stav, schválený v pondělí parlamentem v Kyjevě, proto platí v oblastech, které hraničí s Ruskou federací.

"Kreml rozmístil své mechanizované divize kolem Ukrajiny tak, jako by se připravovala na koncentrovaný útok na Kyjev. Rozmístění vojenských jednotek je drahý byznys, někdo to dělá s nějakým cílem," řekl HN bývalý polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.

Rusko současně posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf, oznámila to ve středu agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Jižního vojenského okruhu Ruska. Jednotka podle něj "v nejbližší době" nastoupí do bojové pohotovosti na poloostrově poté, co úspěšně zvládla na cvičišti u Astrachaně střelby na cvičné terče, imitující nízkoletící, velmi rychlé a balistické cíle.

Zpřísnění sankcí zatím − čtyři dny po obsazení tří lodí a zadržení čtyřiadvaceti ukrajinských vojáků − nic nenasvědčuje. Evropské země, vedení NATO i Spojené státy sice Rusko za útok na moři kritizují a žádají propuštění zajatců, ale volání po ekonomickém potrestání Moskvy je slabé a ojedinělé.

Jednotný názor nepanuje ani v Evropské unii, a dokonce ani uvnitř visegrádské čtyřky (neformální seskupení tvořené Českou republikou, Slovenskem, Polskem a Maďarskem).

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Česko by se mohlo připojit k novým sankcím, pokud budou vyhlášeny. Premiér Andrej Babiš a zejména prezident Miloš Zeman ale dlouhodobě vystupují jako jejich odpůrci.

Odlišně se v úterý vyjádřil polský prezident Andrzej Duda během návštěvy bulharské Sofie. "Pokud se objeví iniciativa k přijetí dalších sankcí proti Rusku, Polsko se k ní připojí," uvedl prezident.

Zatímco Polsko je k Moskvě tradičně kritické, na opačném pólu se pohybuje Maďarsko. Vede s Kyjevem spor o to, zda maďarská etnická menšina na Ukrajině má právo dostávat maďarské pasy a zda jsou respektována její práva.

Budapešti se také nelíbí, že ukrajinští Maďaři jsou posíláni jako vojáci na válečnou frontu do Donbasu. Vláda Viktora Orbána patří v EU k těm, které naopak chtějí protiruské sankce omezit a postupně zrušit.

V diplomatických kruzích se proslýchá, že USA vyzvaly Maďarsko, aby takzvaně přestalo dělat Ukrajině problémy výměnou za pozvání Orbána do Bílého domu na schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Premiér Orbán odmítl.

Předsednictví EU má nyní Rakousko. Což je kuriózní vzhledem k tomu, že alpská země je často terčem kritiky za přílišnou vstřícnost vůči Moskvě. Ještě více to podtrhla nedávná svatba rakouské ministryně zahraničí Karin Kneisslové, na kterou pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina. Fotografové ji zvěčnili ve chvíli, kdy dělá při tanci s Putinem pukrle. Vztahy obou zemí se ale zhoršily poté, co Rakušané na základě informací spojenců odhalili dlouholetého ruského špiona ve své armádě.

Právě Kneisslová v úterý reagovala na spekulace o dalším kole protiruských sankcí zdrženlivě. "Všechno závisí na tom, jak budou Rusko a Ukrajina postupovat dál. Možnost dalších sankcí existuje," prohlásila šéfka rakouské diplomacie.

Velkým zastáncem zrušení protiruských sankcí je Itálie. Zejména ministr vnitra za krajně pravicovou Ligu Matteo Salvini, díky tvrdým postojům vůči migraci nejznámější italský politik. Minulý měsíc v Moskvě prohlásil, že bude bojovat za zrušení všech omezení obchodu mezi EU a Ruskem.

O tom, že Evropská unie by mohla zpřísnit sankce, hovořil vlivný poslanec německého Bundestagu Norbert Röttgen, člen vládních křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové, která se k možnému postihu Ruska za incident na moři nevyjádřila. V pondělí telefonovala Putinovi, ale podrobnosti kancléřství nesdělilo. Koaliční sociální demokraté ale razantnější politiku vůči Moskvě nepreferují.

Trump hrozí, že zruší schůzku s Putinem na summitu G20

Donald Trump pohrozil, že by mohl kvůli incidentu v Kerčském průlivu zrušit plánovanou schůzku s Vladimirem Putinem, která se má uskutečnit na okraj summitu G20 v Argentině. Řekl to v rozhovoru, který ve středu zveřejnil list The Washington Post. Představitelé dvacítky největších ekonomik světa se v Buenos Aires sejdou v pátek a v sobotu.

"Možná na tu schůzku nepůjdu. Nelíbí se mi ta agrese. Vůbec tu agresi nechci," řekl americký prezident. Zdůraznil, že nyní čeká na "úplnou zprávu" svého týmu bezpečnostních poradců, na základě které rozhodne o dalším postupu.