Mohlo by se zdát, že svět klasické hudby je poslední převážně mužská bašta, kterou v rychle se měnícím světě ještě naplno nezasáhla ženská emancipace. Také na českých jevištích dosud výrazně převažují orchestry vedené dirigenty. To ale neznamená, že už se o slovo nehlásí celá generace dirigentek. Předloni třeba festival ve švýcarském Lucerne připravil cyklus jedenácti koncertů pod taktovkou žen, od již etablovaných dirigentek typu Američanky Marin Alsopové a Finky Susanny Mälkkiové až po vycházející hvězdy, jako jsou Estonka Anu Taliová či hongkongská rodačka Elim Chanová.

Teď se svou trochou do genderového mlýna přichází také festival Pražské jaro. Jedním z vrcholů jeho příštího ročníku bude koncert vedený Alondrou de la Parrovou, osmatřicetiletou americkou Mexičankou, o níž je čím dál víc slyšet. V současné sezoně účinkuje v Berlíně, Londýně, Salcburku či Madridu, avšak nejvíc času tráví v australském Brisbane, kde se jako první žena stala šéfdirigentkou symfonického orchestru. "Je to mnohem víc práce než jen dirigování a sestavování programu," vysvětluje de la Parraová. "Spíš jde o jakýsi holistický model, kde šéfdirigent zodpovídá za uměleckou vizi a směřování tělesa, podílí se na marketingu, fundraisingu a ještě komunikuje s místní komunitou posluchačů. V Austrálii je to rozhodně něco nového, lidé na to nejsou zvyklí," líčí.

Žena s taktovkou automaticky svádí ke klišé považovat každou takovou za takřka feministickou ikonku, jež otevírá dveře ženám po stovky let zavřené.

Alondra de la Parraová (38)

◼ Dnes pravidelně vystupuje s Orchestre de Paris, London Philharmonic Orchestra nebo římským Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia.
◼ Působí jako hudební ředitelka orchestru v australském Brisbane. Tuto funkci zastává coby první žena, zároveň tím navazuje na zakladatele Pražských symfoniků FOK Rudolfa Pekárka, jenž tamtéž pracoval po emigraci do Austrálie.
◼ Roku 2004 založila The Philharmonic Orchestra of the Americas, zaměřený na interpretaci hudby ze Severní, Latinské i Jižní Ameriky. De la Parraová výrazně propaguje též hudbu mexických autorů, jak učinila už debutovým albem Má mexická duše vydaným na značce Sony Classical.

Alondra de la Parraová tak někým samozřejmě může být vnímána. Ale na tom, kam se dostala, měly největší vliv její talent, píle a roky pozvolného postupu vzhůru, nikoliv gender.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.