Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Signalizovala ale, že v příštím roce tempo zvyšování úrokových sazeb zpomalí a že s ohledem na výkyvy na finančních trzích a zpomalování globálního hospodářského růstu se období zpřísňování měnové politiky chýlí ke konci.

Fed ve středu zvýšil sazby počtvrté v letošním roce a podeváté od prosince 2015, kdy začal téměř z nuly sazby zvyšovat.

Centrální banka uvedla, že ekonomika USA stoupá solidním tempem a trh práce se nadále zlepšuje. "Nějaké" další postupné zvýšení sazeb podle ní bude ještě zapotřebí. Podle agentury Reuters tím naznačila, že je připravena růst výpůjčních nákladů ukončit.

Zatímco ještě v září Fed předpokládal, že v příštím roce zvýší úrokové sazby třikrát, nyní počítá s dvojím zvýšením. V roce 2020 by pak mělo dojít k jedinému a poslednímu růstu, a to na 3,1 procenta. Podle dřívějšího plánu měla horní hranice činit 3,4 procenta.

V prohlášení po letošním posledním zasedání měnového výboru Fed napsal, že rizika pro ekonomiku jsou "zhruba vyvážená", ale že bude "nadále sledovat globální hospodářský a finanční vývoj a posuzovat jejich důsledky pro ekonomický výhled".

Kvůli zvyšování úroků je centrální banka terčem kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož přísná měnová politika poškozuje ekonomiku. Fed sazby zvyšuje, aby zpomalil hospodářský růst, jehož tempo je rychlejší než to, které banka považuje za udržitelné. Nicméně existují obavy, že ekonomika USA by v příštím roce mohla vstoupit do neklidných vod, protože stimuly Trumpovy daňové reformy slábnou a růst světové ekonomiky se zpomaluje. Růst úrokových sazeb sice pomáhá udržovat pod kontrolou inflační tlaky, zvyšuje však náklady na úvěry a má negativní dopady na ekonomiku i akciový trh.

Fed snížil předpověď hospodářského růstu v příštím roce na 2,3 procenta z dříve předpovídaných 2,5 procenta, v roce 2020 se tempo ekonomiky má dále snížit na dvě procenta. Tyto předpovědi jsou hluboko pod prognózou Trumpovy administrativy, která trvá na tom, že díky daňovým škrtům bude roční tempo americké ekonomiky v příštích letech činit tři procenta.

Míra nezaměstnanosti, která je nyní s 3,7 procenta na nejnižší úrovni za 49 let, se má v roce 2019 dále snížit na 3,5 procenta, v roce 2020 by měla mírně vzrůst na 3,6 procenta a v roce 2021 na 3,8 procenta. Inflace, která letos dospěla na dvouprocentní cíl centrální banky, se má v příštím roce snížit na 1,9 procenta z prosincových 2,2 procenta.

Americké akcie na výsledky jednání Fed zareagovaly poklesem, který po krátkém zpevnění prohloubily. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, před závěrem odepisoval 1,6 procenta, indexy S&P 500 a Nasdaq pak přes dvě procenta.