Vánoční povídka Petra Stančíka: Zlaté zhasnutí a zlaté posvícení

Kamila se těšila na dárky, jinak ale Vánoce nenáviděla. Ježíškovi každý rok posílala řetězové dopisy štěstí: "Rozešli tento dopis sedmi přátelům. Do sedmi dnů očekávej nával štěstí. Pozor, toto není žádný podvod, řetěz nesmí být přerušen. Pokud dopis nerozešleš do tří dnů, postihne tebe i tvoji rodinu krutý trest…" Taky zkoušela datum 24. prosince z kalendáře vypálit prskavkou, ale nepomáhalo ani to.

Večer před Štědrým dnem se celá rodina shromáždila u stromečku. Dědeček vložil do klobouku šest kuliček − pět kokosových a jednu čokoládovou. Pak nechal klobouk kolovat a losovalo se. Černou kuličku si letos vytáhla Kamila.

Celou noc probrečela. Ráno rodina snídala vánočku. Plátky mandlí se na ní ježily jako bodliny dikobraza, Kamila však nedostala ani drobeček. Jako jediná nesměla ochutnat bramborový salát, který vyráběl tatínek v lavoru podle tajného rodinného receptu. Přitom bylo salátu takové množství, že ho musel míchat dvěma vařečkami naráz, aby se násady nezlomily. A když procházela kolem spíže, kde na plechách sladce vychládaly zázvorové pracny, vosí hnízda a vanilkové rohlíčky, musela nahlas zpívat koledy na důkaz, že neujídá.

Konečně přišel večer na pavoučích nožkách stínů. Příbuzní zhasli lustr i elektrické svíčky na stromečku, stáhli na oknech rolety, popřáli Kamile mnoho štěstí a nechali ji v obývacím pokoji samotnou. Místnost se ve tmě začala propadat do chaosu. Do ticha tikaly hodiny na zdi náhle tak hlasitě jako kapky vody dopadající na hlavu v mučírně. Kamila chvíli neviděla nic, pak si ale její oči zvykly na tmu. Důvěrně známé skříně se náhle proměnily v hejno obrů, kteří nad ní výhružně nakláněli svá břicha vypasená sbírkou broušeného skla. Lustr ze stropu visel jako oběšený a z jedličky se stal kostlivec, natahující po ní své bezmasé pařáty.

Najednou se v rohu pokoje objevila tajemná záře. Kamila se jí bála, ale instinkt zděděný po předcích v ní strach zvolna překlápěl v loveckou vášeň.

Popadla pevnou nylonovou síť, zatíženou po obvodu olůvky, ve vzduchu ji roztočila a vrhla přímo na zdroj záhadného světla. Pod sítí se cosi začalo divoce zmítat a kvičet. Kamila zazvonila na zvoneček a do místnosti vtrhli členové rodiny, ozbrojení každý podle svého vkusu. Dědeček se oháněl sochorem, bábinka válečkem na nudle, tatínek kusem lešeňové trubky, maminka gymnastickým kuželem a starší bratr baseballovou pálkou.