Otevřeně nesouhlasím s legalizací konopí pro rekreační účely, říká národní protidrogová koordinátorka Vedralová

Do funkce národní protidrogové koordinátorky nastoupila Jarmila Vedralová před půl rokem po působení na ministerstvu zdravotnictví. Její nástup kritizovali odborníci, předchůdce Jindřich Vobořil nebo zástupci pirátské strany. Vedralová nicméně vnímá kritiku jako nekonstruktivní. Tvrdí, že se chce zaměřit jak na prosazování principu harm reduction, tedy minimalizace rizik a škod způsobených návykovými látkami, tak na prevenci. Jako ústřední téma pak často opakuje ochranu dětí a omezení dostupnosti alkoholu nebo cigaret pro ty nejmladší. Své budoucí plány přiblížila v rozhovoru pro web Hospodářských novin.

Do konce března máte předložit vládě novou národní protidrogovou strategii na příštích osm let. Kterým tématům se chcete v následujícím roce věnovat?

Čeká nás například téma konopí. Otázka legalizace pro rekreační účely se táhne napříč Evropou. Otevřeně nesouhlasím s legalizací konopí pro rekreační účely. Byla jsem teď v Lisabonu na zasedání výkonné rady Evropského monitorovacího střediska pro drogy, s nímž úzce spolupracujeme. Tam bylo vidět, že v Evropě na to není sjednocený názor. Zástupci států vyzývali, že by se k tomu Evropské monitorovací středisko mělo nějak postavit. V Evropě myslím nikdo nezpochybňuje léčebné užití konopí. Ani já to nezpochybňuji, stále se pracuje na tom, aby se konopí pro léčbu více zpřístupnilo. U rekreačního vidím, že to není tak jednoznačné, vnímám u zemí opatrnost. Když jsme na toto téma narazili, vystoupil zástupce Světové zdravotnické organizace, který zopakoval, že máme být opatrní, protože konopí je psychoaktivní látka a má negativní dopady na veřejné zdraví.

To jsou tedy vaše důvody, proč jste proti legalizaci?

Je jich víc. Na prvním místě jsou negativní dopady, které nejsou moc komunikované směrem k veřejnosti. U skupin, které by rády legalizovaly konopí, vidím zlehčování negativních dopadů. Nezohledňují dlouhodobé hledisko nebo to, co udělá konopí, když to užívají děti a mladiství.

Jaké jsou konkrétní špatné dopady? Existují nějaká čísla, statistiky?

Nepříznivý dopad na kognitivní vývoj včetně asociativních, neurologických procesů. Dopad na paměť, psychomotorické funkce, chronické škodlivé účinky na psychické a jiné aspekty zdraví uživatelů. To říká Světová zdravotnické organizace. V různých studiích se také prokázalo, že děti užívající konopí mají problém se soustředěností a s učením.

Na druhou stranu v Kanadě před měsícem legalizovali marihuanu, dokonce v takovém rozsahu, že ji člověk může nejen pěstovat, zpracovávat, ale v omezeném množství prodávat. U nás v prosinci vláda odmítla pirátský návrh, který chtěl mimo jiné narovnat právní stav, jak je dneska. Protože člověk dnes v Česku může pěstovat pět rostlin, jen je nemůže zpracovávat.

Ano, může je pěstovat, ale i tak je to do pěti rostlin přestupek, nad pět už trestný čin. To je trošku manipulace s informacemi. Ale je pravda, že policie se zaměřuje na velké pěstírny.

Co tedy říkáte na snahy marihuanu zlegalizovat?

Proti zmíněné novele zákona o návykových látkách, měly dotčené resorty většinou negativní stanoviska, pouze ministerstvo spravedlnosti se k tomu postavilo neutrálně. Užívání marihuany může mít ale negativní účinky. Když k tomu má člověk predispozice, může spustit poměrně závažné psychické onemocnění, třeba schizofrenii, úzkostné stavy, deprese. Jsou popsané i takové případy.

Jak se tedy na možnost legalizace pro rekreační účely díváte z pozice národní protidrogové koordinátorky?

Ptám se, jak bude zajištěná ochrana dětí. Jak budou vyřešeny mezinárodní úmluvy, kterými je vázaná Česká republika. Další věc je, že jsme v Schengenském prostoru, kde Kanada není. Pohybujeme se v prostoru, kde to může vyvolat reakce ostatních zemí.

Jak k tomu země přistupují?

Holandsko zkouší pilotní projekt, Lucembursko má připravený návrh na legalizaci rekreačního konopí. Nevíme, kdy k tomu dojde, budou to projednávat. Ale musím říct, že evropské země jsou zdrženlivější. Americká legalizační vlna zřejmě do Evropy doběhne. Roli bude hrát i postoj Evropského monitorovacího střediska pro drogy, jakožto mezinárodní autority. Také čekáme, co se stane v Kanadě, kde se na legalizaci připravovali asi tři roky.

Ale třeba váš kolega z Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, uznávaný adiktolog Viktor Mravčík říkal, že kdyby se legalizovala rekreační marihuana, ušetřil by stát asi dvě miliardy.

To jsou teoretické úvahy a propočty. Sice ušetříme na represivní složce, ale musíme zohledňovat i náklady, které to přinese na službách, které se budou muset poskytovat osobám. Protože s legalizací narůstá i počet uživatelů...

Do jaké míry by tedy legalizace zvedla počet uživatelů? Na to jsou odhady?

Pro Česko je nemáme. Ze zahraničí jsou různá vyhodnocení. Třeba studie v Coloradu označila, že k nárůstu došlo. Myslím, že to musíme modifikovat na danou populaci. A vzhledem k tomu, že jsme na předních příčkách užívání konopí u osob mladších osmnácti let v Evropě, tak si nemyslím, že by došlo ke snížení počtu uživatelů. Naopak, už teď máme číslo hodně vysoké. I v rámci protidrogové strategie se na to chceme zaměřit.

Tu máte vládě předložit do konce března. Bude obsahovat některé body, o kterých můžete mluvit konkrétně?

Co je novinkou ve strategii a co nebylo doposud příliš řešeno, jsou nové technologie. Chceme se zaměřit na pravidelný monitoring, který nám chybí. Víc se zaměřit na to, co se v oblasti děje. Závislosti na technologiích se netýkají jen dětí.

Ten monitoring už navrhoval váš předchůdce Jindřich Vobořil.

V tezích to asi měl. Teď jsme se podívali na to, jaké existují studie, jaké chybí, co by se s tím dalo dělat. Chceme se zaměřit i na intervence v této oblasti. Další věc, kterou vezme strategie nově v potaz, je užívání psychoaktivních přípravků, léčiv. Protože podle výroční zprávy máme v Česku až tři tisíce osob, které užívají hypnotika a sedativa, protože jsou na nich závislé. V této oblasti příliš neprobíhají intervence, a to jak zaměřené na lékaře, tak na pacienty, aby sami vyhodnocovali, kdy už může nastat problém. Další oblast, na kterou se chceme zaměřit, je řízení pod vlivem návykových látek.

Co to znamená? Budete požadovat rozsáhlejší policejní kontroly?

Umím si představit, že se bude víc kontrolovat, často se stává, že postihy uživatele moc neodradí. Budeme se bavit i o zvýšení pokut za řízení. Je otázka, zda jít ještě další cestou. Budu se o tom bavit s ministerstvem dopravy i s policií, nechám si udělat vyhodnocení pokut.

Roste také počet lidí, kteří zneužívají opioidy.

Ano, tam se počítá i heroin, buprenorfin. Narůstají uživatelé buprenorfinu, to znamená, že nám léčivý přípravek stále uniká na nelegální trh, takže bychom rádi, aby byly úniky co nejnižší. Jednak je problém i na straně některých lékařů, jednak je problém, že substituční léčba není dostatečně hrazená, a oni si tak obstarávají finanční prostředky tak, že si část dávky prodají, aby měli na tu další. Je potřeba s tím pracovat.

Substituční léčbu, která nahrazuje závislým tvrdou drogu, byste ráda více prosazovala?

Ano, to také.

A jak? Domluvila byste, aby ji hradily pojišťovny?

Ano, jednak aby se více finančně podílely, aby byl větší podíl z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dali jsme si jako úkol zrevidovat do konce ledna standard substituční léčby, kterým se dávají informace, jak by substituční léčba měla vypadat, jaké je dávkování a podobně. Do konce ledna bychom jej měli mít zrevidovaný. Pak bychom rádi, aby byla substituční léčba dostupná nejen finančně, ale i místně. Aby bylo v každém kraji aspoň jedno centrum, které substituční léčbu poskytuje. Aby pacienti nebyli poddávkovaní a aby to bylo finančně dostupné. Aby nedocházelo k přeprodeji na nelegálním trhu.